Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Obrana před chybou lékaře. Žalob za nedbalost přibývá

Zdraví

  6:32
Nesprávné podání léků, zanechání operačního nástroje v těle pacienta, špatně určená diagnóza nebo třeba chybný léčebný postup. I takto chybují nejen čeští zdravotníci. Jejich pochybení může stát pacienta zdraví, nebo dokonce život.
Sestra provádí test při operaci, ilustrační foto

Sestra provádí test při operaci, ilustrační foto foto: Shutterstock

Od návštěvy lékaře nebo pobytu v nemocnici očekáváme, že se budeme cítit lépe. Jenže to nemusí vždy platit. Ani moderní medicína nedokáže garantovat, že se vše vydaří na sto procent a pacient bude vždy spokojen. Ve zdravotnických zařízeních totiž pracují lidé a ti dělají chyby.

Podle odhadů právníků je jen v Česku každý rok z nedbalosti poškozeno 10 tisíc pacientů. Ti se ale postupně učí bránit a podávají stížnosti nebo se pouštějí do soudních sporů. Výsledkem může být odškodnění i ve výši několika milionů korun. Není však automatické, vždy záleží na konkrétní situaci.

„Rapidně přibývá žalob na nemocnice o náhradu škody, zejména nemajetkové újmy, také se zvyšuje pojistné plnění nemocnic. Český pacient stále dává přednost trestnímu oznámení před žalobou, přibývá ale obojího,“ prohlásil Jan Mach, právník České lékařské komory, na loňské konferenci Aktuální právní otázky českého zdravotnictví. Shrnul tak proměnu chování českých pacientů. Jsou sebevědomější a nestačí jim smířit se s faktem, že se prostě stala chyba. Chtějí nápravu své situace.

Příklady vysokých odškodnění za chyby zdravotníků

  • V roce 2016 rozhodl soud, že Fakultní nemocnice Brno musí vyplatit 10,5 milionu korun jako odškodnění rodičům, u jejichž syna došlo k vážnému poškození mozku po operaci mandlí. Soud uznal, že lékaři zareagovali na pooperační komplikace pozdě a poskytnutá péče nebyla dostatečná.
  • V roce 2014 soud rozhodl, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze musí vyplatit 30 milionů korun rodině chlapce, který při plánovaném porodu v roce 2009 oslepl, ohluchl a ochrnul. Obě strany se dohodly na snížení částky na 20 milionů korun. Chlapec před třemi lety zemřel.
  • Téměř 12 milionů korun musela na základě soudního rozhodnutí vyplatit Nemocnice Na Bulovce v Praze v roce 2009 rodičům chlapce, který podstoupil běžnou břišní operaci. Při odpojování od dýchacího přístroje u něj došlo k vážnému poškození mozku.
  • V roce 2008 Krajský soud v Plzni rozhodl, že sokolovská nemocnice musí zaplatit 18 milionů korun ochrnuté matce dvou dětí. V nemocnici podstoupila angiografii (vyšetření cév), při které jí byla vstříknuta kontrastní látka, na niž byla zřejmě alergická. Po zákroku žena upadla do kómatu a ochrnula. Částku za nemocnici zaplatil kraj.
  • Prostějovská nemocnice zaplatila v roce 2007 odškodné ve výši 16,5 milionu korun rodičům dítěte, u něhož byla pozdě provedena resuscitace. Jako novorozenci se mu na čas zastavilo srdce a přestal dýchat. Utrpěl nevratné poškození mozku.

K nim patří i manželé, kteří žalují Masarykovu nemocnici Privamed v Rakovníku celkem o 25milionů korun jako odškodnění za to, že se v roce 2014 po provedeném císařském řezu narodil mrtvý chlapec. Jsou přesvědčeni o tom, že se jednalo o chybu lékařů. Matka dítěte byla přitom vzhledem k věku a několika neúspěšných pokusech o umělé oplodnění považována za rizikovou rodičku. Během porodu pak u ní došlo k závažným komplikacím v podobě předčasného odloučení placenty a k vnitřnímu krvácení. Otec dítěte podal na nemocnici trestní oznámení, na základě kterého však nakonec nikdo stíhán nebyl. I proto se rodiče rozhodli obrátit na soud.

Pomoci by poškozeným pacientům a jejich blízkým měl nový občanský zákoník, který vstoupil v platnost v roce 2014.

Stále ale vzhledem ke zdlouhavosti soudních řízení dobíhají soudní spory z minulosti, které se řídí starým zákoníkem. A to má vliv i na výši případného odškodnění. Už několik let se ale díky rozhodnutí České advokátní komory mohou poškození dohodnout se svým právníkem na tom, že jako odměnu získá podíl ze získaného odškodnění, což funguje jako motivace získat co možná nejvyšší částku.

Za chyby se platí

Před nástupem do nemocnice nebo vstupem do ordinace pacienti obvykle moc nepřemýšlí nad tím, co špatného by se jim mohlo stát. Podstoupit jakoukoliv léčbu ale znamená nést rizika a k nim patří i jistá pravděpodobnost, že lékař, sestra nebo jiný zdravotník udělá nějakou chybu a ta může mít vážné následky. Vzniklé komplikace mohou ohrozit pacientovo zdraví, nebo dokonce život.

Spíš než o „zlý úmysl“ se často jedná o důsledek obrovského stresu, přetížení či toho, že byl pacient přijat třeba během víkendu, kdy slouží méně personálu. Příčinou pochybení může být i špatná organizace práce na daném pracovišti či porušení vnitřních pravidel. Nebo to, že o pacienta pečuje nedostatečně zkušený personál. K chybám přitom dochází ve všech zdravotnických zařízeních všude na světě, a to i na klinikách s nejlepší pověstí. Podle zahraničních statistik je například v Británii poškozeno z nedbalosti 42 tisíc pacientů ročně a v Německu dochází ke 38 tisícům takových případů. Odhady právníků ohledně nedbalostních pochybení zdravotníků v Česku se pak pohybují okolo 10 tisíc případů.

Samozřejmě že ne všechny tyto případy končí před soudem. Ne vždy je pacient ochoten jít do sporu se zdravotnickým zařízením, případně svou stížnost stáhne, když vidí, že se nedaří nalézt řešení. Jindy se podaří dohodnout na mimosoudním vyrovnání.

Značnou pozornost média věnují případům, kdy soud rozhodne o vyplacení vysoké částky jako odškodnění pro pacienta nebo jeho rodinu. Například v roce 2014 zněl rozsudek tak, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze musí vyplatit 30 milionů korun rodině chlapce, který při porodu oslepl, ohluchl a ochrnul. Obě strany se dohodly na snížení částky na 20 milionů korun.

Pochybení se může dopustit nejen lékař. V USA roste počet případů, kdy se lidé domáhají náhrady kvůli chybám nebo zanedbání povinností zdravotních sester. Roste tam také výše odškodného. Podle zprávy organizace Nurses Service Organization, která prozkoumala tyto nároky od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014, bylo během pěti let ve Spojených státech vyplaceno přes 90 milionů dolarů, tedy téměř 2,3 miliardy korun, na základě žádostí o náhradu kvůli pochybení registrovaných, odborných i praktických sester. Drtivá většina žádostí se týkala sester, které měly více než 16 let praxe, ale nejvyšší odškodnění bylo vypláceno kvůli těm, jež měly kratší než pětiletou praxi.

Perfektní výsledek nelze zaručit

Ne vždy je viníkem zhoršení stavu pacienta zdravotnický personál. Ani moderní medicína není schopna zajistit, že výsledek léčby či zákroku bude vždy perfektní. Týká se to zejména oblasti porodnictví, kde jsou soudní spory u nás i v zahraničí poměrně časté.

„Pokud má někdo infarkt a na jeho následky zemře, je to částečně očekávaný průběh, ale pokud během porodu zemře novorozenec nebo rodička, je to vždy neočekávaná tragédie a okamžitě se hledá viník.

Avšak ani na renomovaných klinikách není možné očekávat, že vždy všechno dobře dopadne,“ vysvětluje docent Jozef Záhumenský, soudní znalec v oboru gynekologie a porodnictví a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Trnavě. „Existují stavy a komplikace během těhotenství, které jsou nepředvídatelné a navzdory správnému postupu a řešení ze strany zdravotníků zanechávají následky na zdraví novorozence, případně matky. Právě tyto stavy jsou častou příčinou kriminalizace zdravotníků a soudních sporů,“ dodává.

Podle informací České gynekologickoporodnické společnosti se právě porodnictví týká největší množství žalob na zdravotníky v Česku, což z něj pro lékaře činí značně rizikový obor. Kvůli tomu řada gynekologů porodnictví opouští úplně a věnuje se raději ambulantní praxi.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!