Myšlenka vytvořit si vlastní rampouch vznikla podle Rezka před čtyřmi nebo pěti lety v rakouském Pitztalu, kam jel s partou kamarádů lézt na rampouchy. "Takový rampouch tam měli na náměstí, tak jsme si řekli, že si rampouch naledujeme taky v Zásadě, abychom nemuseli jezdit do Pitztalu," řekl jeden z organizátorů Daniel Rezek. Letos rampouch vyrobili už potřetí. "Každý rok se nám to daří líp a líp," dodal.
Základem rampouchu je podle Rezka dřevěná konstrukce, která se postupně naleduje. "Trvalo to tři týdny, rampouch vyžaduje osm až deset návštěv denně, aby dobře rostl," vysvětlil. Na konstrukci se rozprašuje voda, je ale třeba hlídat směr větru. "Jinak se může stát, že se přes noc změní vítr, a vy ráno zjistíte, že jste celou noc mlžili třeba sousedovi na plot," přiblížil úskalí tvorby rampouchu Rezek.
Lezení na ledu je stále populárnější
V Zásadě vyrábějí svůj obří rampouch amatérsky. "Existují ale celé ledovací soupravy na výrobu rampouchů nebo ledových stěn, které ale stojí řádově miliony korun," uvedl. V alpských zemích je města, vesnice i sportovní areály mají, protože lezení na ledu je stále populárnější a v zimě láká tisíce vyznavačů adrenalinových sportů. "Na naše podmínky je to tak drahá záležitost, že to děláme takovouhle primitivnější metodou," dodal Rezek.
Rampouch má základnu o průměru zhruba čtyři metry a od dvou metrů nad zemí zhruba dvoumetrový průměr. Dnes na něm parta horolezců vyznačila trasu pro sobotní závody v lezení a na vrchol umístila zvon. Závodit mohou muži i ženy. Muži polezou dvakrát - nejdříve budou zdolávat značenou ale obtížnou trasu, pak budou závodit v co nejrychlejším zdolání rampouchu. Ženy soutěží jen v rychlosti. "Po závodu si pak už může zkusit nahoru vylézt každý, včetně dětí," dodal lezec. Jak dlouho ledový rampouch na zahradě vydrží, bude záležet na počasí a na zájmu lezců. "S každým lezcem se o něco zmenší," dodal Rezek.