Takové následky by mohl mít (i když až po staletích) jejich návrh na zrušení takzvané přestupné sekundy. Ta se jedenkrát za rok nebo dva přidává ke světovému času, aby se přesný atomový čas „srovnal“ s nepřesným astronomickým časem, který je určován rotací Země.
Návrh na zrušení přestupných sekund však pobouřil britské vědce. O své výsadní postavení by přišel slavný Greenwichský poledník, jehož poloha od roku 1884 určuje světový čas GMT (Greenwich Mean Time - greenwichský střední čas). Zrušení přestupných sekund by vedlo k pozvolnému posouvání tohoto základního poledníku směrem k východu. Jelikož se rotace Země mírně zpomaluje, astronomický čas by se navíc začal zpožďovat za časem atomovým (UTC).
O synchronizaci pomalejšího „slunečního času“ s časem atomovým se stará zvláštní instituce s příznačným názvem „Úřad pro otáčení zeměkoule“. Aby se atomový čas dal používat v praktickém životě, který je s rotací Země spjatý, je o půlnoci nejbližšího 30. června nebo 31. prosince přidána tzv. přestupná sekunda, takže tento den končí v čase 23:59:60, na rozdíl od běžného 23:59:59.
Přestupné sekundy však nejsou přidávány každý rok, většinou je to jednou za 18 měsíců. Letos tuto sekundu přidají časoměřiči o půlnoci 31. prosince. „Pokud zrušíme přestupné sekundy, nabouráme tím lidské vnímání času,“ varuje doktorka Lippincottová z National maritime Museum v Londýně. „Poprvé v historii oddělíme mechanismus měření času od otáčení Země a pohybu Slunce a hvězd.“
Návrh americké delegace odmítá i Jonathan Betts z britské královské observatoře. „Nedovedu si představit, že by jednou slunce vycházelo o půlnoci,“ řekl Betts britskému deníku Independent.
Zatímco zrušení přestupných sekund by nadělalo vrásky především astronomům, kteří se potřebují řídit časem určeným rotací Země, život by usnadnilo všem, kteří pracují s navigačním systémem GPS. Ten je klíčový především pro leteckou přepravu a zajišťuje, aby se například letadla nesrazila. Jeho časová soustava však přestupné sekundy nezavádí, zatímco piloti mají na svých hodinkách normální čas.
Návrh na zrušení přestupných sekund však pobouřil britské vědce. O své výsadní postavení by přišel slavný Greenwichský poledník, jehož poloha od roku 1884 určuje světový čas GMT (Greenwich Mean Time - greenwichský střední čas). Zrušení přestupných sekund by vedlo k pozvolnému posouvání tohoto základního poledníku směrem k východu. Jelikož se rotace Země mírně zpomaluje, astronomický čas by se navíc začal zpožďovat za časem atomovým (UTC).
O synchronizaci pomalejšího „slunečního času“ s časem atomovým se stará zvláštní instituce s příznačným názvem „Úřad pro otáčení zeměkoule“. Aby se atomový čas dal používat v praktickém životě, který je s rotací Země spjatý, je o půlnoci nejbližšího 30. června nebo 31. prosince přidána tzv. přestupná sekunda, takže tento den končí v čase 23:59:60, na rozdíl od běžného 23:59:59.
Přestupné sekundy však nejsou přidávány každý rok, většinou je to jednou za 18 měsíců. Letos tuto sekundu přidají časoměřiči o půlnoci 31. prosince. „Pokud zrušíme přestupné sekundy, nabouráme tím lidské vnímání času,“ varuje doktorka Lippincottová z National maritime Museum v Londýně. „Poprvé v historii oddělíme mechanismus měření času od otáčení Země a pohybu Slunce a hvězd.“
Návrh americké delegace odmítá i Jonathan Betts z britské královské observatoře. „Nedovedu si představit, že by jednou slunce vycházelo o půlnoci,“ řekl Betts britskému deníku Independent.
Zatímco zrušení přestupných sekund by nadělalo vrásky především astronomům, kteří se potřebují řídit časem určeným rotací Země, život by usnadnilo všem, kteří pracují s navigačním systémem GPS. Ten je klíčový především pro leteckou přepravu a zajišťuje, aby se například letadla nesrazila. Jeho časová soustava však přestupné sekundy nezavádí, zatímco piloti mají na svých hodinkách normální čas.
