Zhruba polovina lékařů v Česku patří do věkové skupiny padesát a více let – uvádějí data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Problémem je, že mladší lékaři nemusejí své kolegy v důchodovém věku v plné míře nahradit. Mladí totiž odcházejí za lepšími platovými podmínkami do zahraničí. Příjmy lékařů dnes nejsou až tak špatné, jejich průměrný základní plat ve státních nemocnicích dosahuje 32 450 korun měsíčně, ale s příplatky za přesčasy a služby celkově představuje v průměru 62 735 korun (téměř dvouapůlnásobek průměrného platu), uvádějí zdravotničtí statistici. Základní plat sester ve státních nemocnicích činí v průměru 19 680 korun. V soukromých nemocnicích bývá plat lékařů i sester o několik tisícovek nižší.
Růst o pět procent nestačí
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček k tomu připomíná, že v loňském roce stouply platy ve státních nemocnicích o pět procent a letos mají vzrůst o dalších pět procent lékařům i zdravotním sestrám. Tak by to aspoň měla zajistit poslední verze takzvané úhradové vyhlášky, která pro každý rok stanovuje výši úhrad zdravotnickým zařízením za poskytované služby.
Podávání antikoncepce je zločin, tvrdí lékařka. Češky spolykají ročně skoro tři miliony balení |
Realita může být složitější. Jak upozorňuje Eduard Sohlich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, zhruba třetině nemocnic, zejména malých a středních, peníze na růst platů nestačily. Zdá se, že letos to bude obdobné. „Pětiprocentní navýšení neudrží lékaře v nemocnicích,“ tvrdí prezident České lékařské komory Milan Kubek.
„Vzhledem ke kritické personální situaci požadujeme zvýšení o deset procent,“ uvádí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. To však podle ministra Němečka nyní zaručit nejde. A totéž platí pro sestry. Prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová zdůrazňuje, že pětiprocentní navýšení jejich platů nic neřeší. A tak spory o penězích pro zdravotníky určitě vyplní i rok letošní. Lékaři pragmaticky argumentují tím, že v tržním hospodářství se musí nezpochybnitelná poptávka po jejich práci odrazit ve výši jejich příjmů.
Komplikované atestace
Co je však také podstatné: příjmy mladých lékařů v letech následujících po ukončení studia jsou zlomkem platu jejich starších kolegů. Mladí doktoři navíc kritizují systém svého dalšího vzdělávání. „Systém atestací je v Česku v rozkladu a hrozí, že bude ještě horší,“ přidává se na jejich stranu předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně profesor Štěpán Svačina. To je podle něj dalším důvodem, proč po promocích odchází do zahraničí, zejména do Německa, část čerstvě vystudovaných lékařů. Česká lékařská komora jejich počet odhaduje ročně na dvě stě, tedy pětinu všech absolventů lékařských škol. Další tři stovky lékařů, kteří ročně odcházejí, už dosáhly vyšší kvalifikace. Kdispozici však nejsou údaje o tom, kolik z těchto lékařů se po čase zase vrací.
Alespoň na část kritiky reaguje připravovaná změnu systému postgraduálního vzdělávání lékařů, na níž však ministerstvo teprve pracuje. Ta by měla mimo jiné snížit počty atestačních oborů, takže z nich vyjdou univerzálnější lékaři, a také přesunout část vzdělávání do menších nemocnic, které by pak byly lépe obsazeny a umožnily lékařům i v době atestace žít doma a ne v univerzitních městech.
Jen o trochu lépe jsou na tom zdravotní sestry. Jejich nedostatek by mělo snížit navrhované zkrácení doby jejich profesní přípravy ze sedmi na čtyři nebo pět let. Návrh novely zákona, která to má umožnit, by podle ministerstva zdravotnictví měl být předložen vládě ještě letos na jaře.
Představa, že by české lékaře, kteří odejdou do zahraničí, nahradili lékaři cizinci, kteří k nám naopak přijdou, se nenaplňuje. Česká lékařská komora eviduje 42 tisíc aktivních členů, z nichž jen dva a půl tisíce (asi šest procent) pocházejí ze zahraničí. Z toho téměř dvě tisícovky představují Slováci.
Reexport léků má být omezen
Dostupnost léků je pro pacienty samozřejmě dána dostupností lékáren. Lékárníci si stěžují, že stát jim plně nenahradil úbytek příjmů poté, co byly zrušeny plošné poplatky za recept, a uvádějí, že kvůli tomu a také kvůli konkurenci velkých řetězců vlastnících stovky lékáren jim hrozí bankrot, který by zásobování pacientů léky ohrozil. S tím však nesouhlasí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podle něj se nezdá, že by lékárny krachovaly, naopak jich za poslední dva roky 260 přibylo. Připouští však, že problémy by se mohly objevit v oblastech s menším osídlením, kde se činnost velkým lékárnám nevyplatí. Pokud v těchto místech skutečně vzniknou potíže s dostupností léků, je prý jeho ministerstvo ochotno hledat nějaký dotační program, který tamní malé lékárny udrží v provozu.
Oproti tomu už nyní ministerstvo reaguje na fakt, že se některým firmám vyplácí v Česku prodávané levné léky vyvážet do zahraničí, kde se dají prodat dráž. Vláda v závěru prosince schválila návrh novely zákona o léčivech, která takový reexport omezuje. Podle ní by měl vzniknou seznam takzvaných rizikových léků, jejichž nedostatek ohrožuje zdraví či život pacientů. Jejich vývoz by pak musel být předem povolen. Pokud novela projde parlamentem brzy, mohla by začít platit ještě letos.
