Děti, nebo kariéra? Tohle dilema řeší řada mladých žen. Mnohé se věnují profesi s vědomím, že jim biologické hodiny neúprosně odkrajují z času, kdy ještě mají reálnou šanci na mateřství. Vajíčka stárnou spolu se ženou. S postupujícím věkem tak nejen klesá naděje na otěhotnění, ale zároveň roste riziko, že se dítě narodí s nějakým defektem.
K nejznámějším z postižení, která jsou častější u dětí starších matek, patří takzvaný Downův syndrom. Ten hrozí u dvacetiletých matek při jednom z 1700 porodů. Třicetiletým matkám se rodí takto postižené každé tisící dítě, čtyřicetiletým každé sté a padesátiletým každé desáté. Medicínské odvětví označované jako asistovaná reprodukce nabízí řešení - odběr a zmrazení vajíček v reprodukčně optimálním věku, kdy mají tyto pohlavní buňky standardní kvalitu.
|
Mladé ženy se podrobí hormonální stimulaci, po které jim na ovariu dozraje větší počet vajíček. Lékaři pak odeberou dozrálá vajíčka z těla pacientky a ta zmrazí speciálním postupem. Vajíčka pak uloží v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Tam se pro ně zastaví biologický čas a mohou tu čekat neomezeně dlouhou dobu. Po rozmrazení a následném oplození v laboratorních podmínkách, takzvaně ve zkumavce, přenesou lékaři vzniklé embryo pacientce do dělohy. Pak nezbývá než čekat a doufat, že vše dobře dopadne a žena otěhotní.
Poptávka roste
Odhaduje se, že ze zmrazených vajíček se narodilo na celém světě kolem 2000 dětí. Většinu z nich porodily ženy, které onemocněly rakovinou a po léčbě chemoterapií či radioterapií jim hrozila doživotní neplodnost. Tyto ženy si nechaly zmrazit vajíčka před nástupem na léčbu nádoru. Když se po vyléčení obavy z neplodnosti potvrdily, použily rozmrazená vajíčka k početí dítěte.
Celá procedura je náročná a pacientky za ni platí poměrně vysoké částky. Platí i za uskladnění vajíček v tekutém dusíku. Poptávka přesto roste. V poslední době se stále častěji obracejí na kliniky asistované reprodukce s žádostí o zmrazení vajíček mladé ženy, které mateřství odkládají, aby se mohly věnovat kariéře nebo zatím nenašly toho správného partnera. Podle některých lékařů může zmrazování vajíček znamenat pro lidskou reprodukci podobnou revoluci jako hormonální antikoncepce, protože sejme z mladých žen tíhu „tikajících biologických hodin“.
„Zmrazování vajíček se zdá jako hojivá náplast přiložená na palčivý problém žen, které si uvědomují, jak těžké je spojit profesní kariéru s mateřstvím,“ píše odbornice na bioetiku Seema Mohapatraováz Barryovy univerzity ve studii publikované v Harvard Law&Policy Review.
Některé společnosti, jako jsou americký Apple nebo Facebook, zahrnuly příspěvek na zmrazení vajíček a jejich uskladnění v tekutém dusíku do benefitů pro své zaměstnankyně. Zmrazení vajíček je tak stavěno jako alternativa úlev, které zaměstnavatel poskytuje nastávajícím matkám nebo pracujícím rodičům. V bouřlivé diskusi o mražení vajíček, jež není motivováno zdravotními, nýbrž osobními důvody, zaznívají velmi hlasitě jak souhlasné, tak i kritické hlasy.
Rizika zmrazování
Zmrazování vajíček není bez rizika. Jedno až dvě procenta žen reagují na hormonální stimulaci přehnaně. Dochází u nich k takzvanému hyperstimulačnímu syndromu. Ten se projeví například hromaděním tekutiny v břišní a někdy i hrudní dutině, selháním ledvin, tvorbou krevních sraženin, jež hrozí ucpat některé cévy, a dalšími komplikacemi. Ve zvláště těžkých případech se pacientka postižená hyperstimulačním syndromem ocitá v ohrožení života. Lékaři doporučují „odložit stranou“ deset až dvacet vajíček. To se nemusí podařit hned napoprvé, a některé ženy proto podstupují hormonální stimulaci a odběr zralých vajíček opakovaně.
Technika mrazení vajíček se v posledních letech výrazně zdokonalila. Přesto celá procedura vajíčka významně zatěžuje. Proti negativním vlivům nízkých teplot buňky obrní přídavek vybraných chemikálií, z nichž mnohé vykazují i nezanedbatelné toxické účinky. Přitom ani tato takzvaná kryoprotektiva nezajistí buňkám dokonalou ochranu před důsledky drastického poklesu teploty.
Kojení - ilustrační foto.
Není divu, že šance na narození dítěte po oplození rozmrazeného vajíčka nejsou nijak závratné. Z vajíčka odebraného ženě ve věku pod 35 let se narodí dítě s pravděpodobností asi 11 procent. U vajíčka žen starších než 35 let je tato šance asi sedm procent.
„Trávím spoustu času tím, abych vysvětlila potenciálním rodičům, že jim narození dítěte ze zmrazených vajíček nemůžeme zaručit. Není to, jako kdyby měli v mrazáku uložené dítě. Pokud jste připraveni na to, abyste měli děti, pak byste to neměli odkládat,“ říká v rozhovoru pro časopis New Scientist odbornice na léčbu neplodnosti Marcelle Cedarsová z Kalifornské univerzity v San Francisku.
„Zmrazování vajíček je adekvátní postup v případě mladých žen, které pro to mají zdravotní důvody. Rozhodně nehodláme v současné situaci podporovat plošné využívání této metody k odkladu rodičovství. Tato technologie není vhodná pro odložení mateřství u starších žen,“ prezentuje stanovisko American Society of Reproductive Medicine jedna z jejích představitelek Samantha Pfeiferová.
K těmto problémům se přidávají i etické otazníky. Není benefit v podobě příspěvku na zmrazení vajíček určitou formou nátlaku na zaměstnankyně, aby doložily mateřství a věnovaly nejlepší léta svého produktivního života naplno firmě? A jak budou v těchto firmách nahlížet na ženy, které nabídku nevyužijí a odejdou na mateřskou dovolenou? Může to vedení společnosti vnímat jako projev nedostatečné loajality k firmě?
Finanční náročnost má nutně za následek nerovný přístup k mrazení vajíček. Podle June Carboneové z Minnesotské univerzity a Naomi Cahnové z Univerzity George Washingtona tak může přispět mrazení vajíček k dalšímu prohloubení sociálních rozdílů ve společnosti.
Šance pro osamělé ženy?
Někteří odborníci vidí na podpoře „odloženého mateřství“ pozitivní momenty. O jeho prospěšnosti je přesvědčená například Chavi Eve Krakowská, která pracuje v New Yorku jako odbornice na problematiku rizikových těhotenství. Podle ní může mrazení vajíček vyřešit problémy žen, které chtějí dítě, jsou ochotné pro něj přerušit profesní kariéru, uvědomují si, že mateřství ve vyšším věku s sebou nese rizika pro matku i dítě, ale nemají partnera, s kterým by chtěly dítě zplodit.
Tyto ženy měly donedávna dvě možnosti. Počkat s mateřstvím do chvíle, až najdou toho pravého, nebo založit rodinu s partnerem, který pro ně v dané chvíli představuje „nejmenší zlo“. Rizika jsou zřejmá. V prvním případě může ženu zaskočit čas neúprosně běžících biologických hodin. V druhém případě vyvstává hrozba špatně fungující rodiny a konfliktního manželství.
„Vnímám tuhle věc z hlediska osamělých žen zoufale toužících po rodině, jež jsou si vědomy neúprosného běhu času,“ píše Krakowská v časopise Slate. „Zmrazení vajíček jim umožní odložit řešení tohoto problém do doby, než najdou způsob, jak založit vytouženou rodinu s partnerem, jakého si přejí. Mrazení vajíček není nakonec nic, co by šlo proti založení rodiny, a není to ani nic, co by šlo proti mateřství. Je to jen nová technologie, která nabízí nové možnosti. A ženy takové možnosti nejen chtějí, ale také si je zaslouží. Pokud jim v tom pomůže jejich zaměstnavatel, tím lépe.“
Mohlo by se zdát, že muži podobným tlakům nečelí, protože si často udrží plodnost až do vysokého věku. V poslední době se ale ukazuje, že děti starších mužů nesou v dědičné informaci více defektů. Nejde zdaleka o tak závažná postižení, jaká se vyskytují u dětí starších matek.
Přesto představuje otcovství ve vyšším věku pro potomky nezanedbatelné riziko. A tak je docela možné, že si v nepříliš vzdálené budoucnosti budou nechávat mladí muži preventivně zmrazit spermie, aby je měli k dispozici ve věku, kdy jim kvalita pohlavních buněk významně poklesne. Ve srovnání se zmrazováním vajíček je zmrazování spermatu podstatně jednodušší, spolehlivější a v neposlední řadě i levnější, což by mohlo přispět k rozšíření „preventivního“ zmrazování.
