Novinářům to řekl její děkan profesor Aleksi Šedo. Sledování provádějí „špioni“, neboli superparamagnetické nanočástice oxidů železa (SPIONs). Tělu nijak neuškodí na rozdíl od běžně užívaných zobrazovacích metod, které jsou spojeny se zátěží radioaktivního či rentgenového záření nebo použití kontrastních látek.
Centru pokročilého preklinického zobrazováníPřístroj MPI bude v nově budovaném Centru pokročilého preklinického zobrazování. To jako jediné svého druhu bude sloužit pro výzkum nutný pro vývoj nových léčiv, ale neděje se ještě na pacientech. Centrum umožní vyšetření myší a potkanů různými zobrazovacími metodami. Pracoviště by mělo začít fungovat v průběhu roku 2015. Vzniká za podpory evropských peněz, a to operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Náklady zahrnující zejména nákup přístrojů a technologií mají dosáhnout 116 milionů korun. Pracoviště je největší strategickou investicí fakulty, umístěno bude v Centru pro experimentální biomodely. |
„Je tak možné zaznamenat bez poškození organismu libovolně dlouhý film, z něhož se dá zjistit, kde se buňky či molekuly označené těmito nanočásticemi v průběhu času nacházejí,“ uvedl děkan.
Princip metody je úplnou novinkou a přístroj je zatím vyvinut ke sledování malých laboratorních zvířat. Od technologie MPI (Magnetic Particle Imaging) očekávají vědci v budoucnu velký přínos pro pacienty.
MPI je tomografická zobrazovací metoda, která využívá techniky sledování superparamagnetických nanočástit v měnícím se magnetickém poli. Lze sledovat objekt s rozlišením do 0,4 milimetru. „Částice můžeme vstříknout do krevního oběhu, čímž získáme vykreslení kompletního cévního zásobení. Můžeme označit jednotlivé buňky nebo třeba lékové nosiče,“ upřesnil vedoucí projektu Luděk Šefc.
Metoda je velmi citlivá a není spojena s radiační zátěží. Nevyžaduje ani použití jódových sloučenin, které jsou sice potřebné ke zvýšení kontrastu, ale mohou způsobovat alergie.
