MŠICE SMRKOVÁ
|
Lidovky.cz: Odkud se u nás mšice napadající jehličnaté stromy vzaly?
Mšice smrková je evropský druh, jehož těžištěm výskytu je západní Evropa. Proto se škůdci vyskytly zejména v západních Čechách, i když nejen tam. Problém je, že mšice smrková může mít až kolem deseti generací do roka, přičemž populační četnost závisí na průběhu zim. V západní Evropě jsou zimy mírné, mšice je bez problémů přežívají do dospělých stádií a populační hustota je tedy vysoká. U nás se tento problém nevyskytoval, zimy zde mají spíše kontinentální charakter, které dospělé mšice nepřežívají. Za současným přemnožením mšic smrkových tak stojí pravděpodobně změna klimatu, protože poslední zimy u nás byly poměrně teplé, srovnatelné se západní Evropou. Tento problém nezpůsobuje pouze zvýšený výskyt mšic, ale i dalších patogenů a škůdců.
Lidovky.cz: Napadá mšice i nějaké jiné jehličnany vedle smrků?
Škody se projevují zejména na smrku pichlavém, který se používá pro okrasné výsadby a dále také v horských imisních oblastech jako náhrada za smrk ztepilý. Jde o chladnomilný a suchomilný druh, který pochází ze Severní Ameriky - ze Skalistých hor a přilehlých oblastí. Průměrné teploty tam bývají kolem čtyř až pěti stupňů, což odpovídá našim horským polohám. Smrk pichlavý se tak u nás pěstuje zejména v lokalitách, které neodpovídají jeho ekologickému optimu. V teplých nížinách a v okrasných zahradách ve městech, kde se logicky necítí dobře. Má problém vyrovnat se se stresem z prostředí, a tak na něm škůdci můžou způsobovat mnohem závažnější škody.
LN: Na smrky na severu dotírá kalamita. Příčinou je malý škůdce |
Lidovky.cz: Předpokládá se vzhledem ke změně klimatu s výraznějším přemnožením mšic do nejbližších let?
Žádný model tady neexistuje. Když ale vycházíme čistě z obecných znalostí, předpokládáme, že se problém může opakovat. Záleží na populační intenzitě, která tedy bude letos zřejmě vysoká. Pokud budou zimy u nás i nadále mírné, problém může ještě narůstat a případně se posouvat dál na východ.
Lidovky.cz: Jak bychom měli postupovat, když zjistíme, že se nám na na okrasné dřevině vyskytla smrková mšice?
Záleží na tom, jak je dřevina velká, ale i i na dalších okolnostech. Nejjednodušší způsob je užití nějakého běžně dostupného přípravku proti savému hmyzu. Potom je potřeba správně načasovat postřiky. Mšice má období větší aktivity na přelomu konce jara a začátku léta a potom na podzim. Nejdřív ze všeho bychom měli chránit hlavně starší jehličí.
Lidovky.cz: Mladší jehlice nejsou náchylné?
Nejmladší výhonky jehlic, které teprve raší, jsou vůči škůdcům odolné, protože obsahují látky, které mšici odpuzují. Jak dozrávají, obsah ochranných látek klesá. Koncem léta by měl být tedy proveden druhý postřik, potom je důležité ochránit hlavně právě nové přírůstky. Je také otázka, kolik je stromů v okolí napadené dřeviny a nakolik mohou mšice migrovat.
Měly nahradit stromy, které v severních Čechách umořilo znečištěné životní prostředí. Jenže teď smrky pichlavé decimuje malý škůdce. Otázkou je, jestli mšice dosáhne i na hřebeny Krušných hor.
Lidovky.cz: Odřezat napadené větve není nutné?
U stromů, kde je napadení větší a dlouhodobější, nic jiného nezbývá. Když se vyvětvení provede včas, není to pro strom velký zásah a dokáže se rychle vzpamatovat. Ideální by pak pro dřeviny samozřejmě bylo, kdyby byla příští rok o něco mírnější zima.
Lidovky.cz: Dá se mšicím nějak předcházet?
Téměř vůbec, s velkou pravděpodobností jejich výskyt zapříčinila změna klimatických podmínek, což se nedá ovlivnit. Maximálně bych do budoucna více přemýšlel nad výsadbami smrků pichlavých jako okrasné dřeviny v místech, která pro něj nejsou příhodná.
Lidovky.cz: Jak se mšice smrková liší od škůdce, se kterým se zahrádkáři potýkají na zelenině či ovocných stromcích?
Mšic je celá řada a mají hodně podobnou biologii. Na ovocných dřevinách mšice napadají zejména nejmladší přírůstky s nejcitlivějšími a nejtenčími pletivy. Zatímco mšice smrková napadá jako první pletiva starších jehlic, to je asi nejzásadnější rozdíl.
