Takzvanou přeshraniční péči umožňuje od konce loňského října bruselská směrnice. Občané EU podle ní mají právo na péči mimo svoji zemi, pokud doma není, anebo by museli čekat nepřiměřeně dlouho. Informace o kvalitě a ceně péče mají mít kontaktní místa v jednotlivých zemích.
Totožný návrh projednávala dolní komora Parlamentu už loni, kvůli předčasným volbám ale schvalování nedokončila. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) senátory upozornil na to, že směrnice měla být do českého právního řádu převedena už před čtyřmi měsíci a že Česku by za její nepřijetí hrozily sankce.
Nyní musejí čeští pacienti žádat pojišťovnu o souhlas s plánovanou operací v jiné zemi EU, po přijetí novely ho potřebovat nebudou. Už teď hradí pojišťovny neodkladnou péči, tam také souhlas není nutný.
V cizině je péče dražší, úhrada pojišťoven je tak spíše příspěvkem
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané. Protože pojišťovny zaplatí operaci v cizině do výše českých nákladů, řadu zájemců z ČR to prý odradí - v cizině je péče dražší. Pokud by přesto zájem českých pacientů prudce vzrostl, podle ministerstva se obnoví rychlou novelou podmínka předběžného souhlasu pojišťovny. Zdravotní služby, ke kterým by byl souhlas nutný, by byly v zákoně vyjmenovány.
Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí bylo v předchozích letech vynakládáno zhruba deset milionů korun ročně. Je to minimální procento z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, které se ročně pohybují kolem 220 miliard.
