Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ostrovy v Pacifiku se potápí

Magazín

  11:03
SYDNEY - Carteretovy ostrovy nejsou na mapě jižního Pacifiku téměř vidět, ale podkovovitá skupina těchto atolů je jedním z míst, která jsou v současnosti nejvíce ohrožena zvedáním hladiny moří v důsledku klimatických změn.

Pacifik foto: Reprofoto

Dvacet let bojuje 2000 ostrovanů marnou bitvu proti oceánu, staví pobřežní hráze a snaží se ve slané pobřežní vodě pěstovat mangrovníky, které tvoří přirozenou ochranu proti bouřím a hurikánům. I přesto každý rok vlny znovu zničí jejich zeleninové zahrádky, smetou jejich domy a zamoří sladkovodní zdroje.

Obyvatelé Carteretových ostrovů, které jsou součástí Papuy-Nové Guiney, se pravděpodobně stanou jedněmi z prvních „ekologických uprchlíků“ - lidí, kteří svůj domov ztratili v důsledku klimatických změn. Jejich ostrovy se stávají neobyvatelnými a mohou se brzy ztratit pod hladinou. Úřady proto plánují během dvou let přestěhovat ostrovany na větší ostrov Bougainville, který leží čtyři hodiny plavby lodí na jihozápad.

Komise OSN složená z více než 2000 vědců předpovídá, že do konce století stoupne průměrná hladina moře o devět až 88 centimetrů, především kvůli tání ledovců. Jeho viníkem je oteplování způsobené hromaděním skleníkových plynů, které vznikají při spalování fosilních paliv.

Pesimističtější odhady prorokují, že moře v budoucnosti zcela zalije hustě osídlená pobřeží takových zemí, jako je Bangladéš, a úplně vymaže z mapy ostrovní státy jako Maledivy v Indickém oceánu či Kiribati a Tuvalu v jižním Pacifiku.

„Je to pro nás otázka přežití. Když se potopí náš ostrov, potopíme se všichni,“ říká Anote Tong, prezident Kiribatské republiky, kterou tvoří 33 nízko položených ostrovů pokrývajících pět milionů kilometrů čtverečních v jižním Pacifiku a která je domovem asi 100 000 lidí.

„Stěhujeme se dále do vnitrozemí, ale jak dlouho můžeme takto couvat? Hrozí nám, že spadneme na druhé straně po zádech do moře,“ podotkl Tong. Podle něj země jako USA či Austrálie, které jsou zodpovědné za velkou část znečištění planety, ale nepřistoupily ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů, si musejí konečně uvědomit důsledky svého nezodpovědného jednání.

Většina ostrovů Kiribati jsou korálové atoly ležící na vrcholcích podmořských sopek. Jejich nejvyšší bod se nachází 87 metrů nad mořem. Nejsou zde žádné řeky, většina ostrovů má však své jezírko. Dva neobydlené ostrovy Tebua Tarawa a Abanuea se ztratily pod vodou již před šesti lety.

Experti rovněž varují, že stoupající hladina moří znečistí zdroje pitné vody pro miliony lidí a vyvolá hromadnou migraci. Nedávná studie OSN předpovídá, že na 50 000 milionů osob se do roku 2010 stane ekologickými uprchlíky, jež z domovů vyžene přeměna jejich bydlišť v poušť, zvyšující se hladina moří, záplavy či bouře spjaté se změnami podnebí.

V ostrovním království Tuvalu bude muset své domovy opustit 11 600 obyvatel. Toto tichomořské souostroví tvoří devět atolů s nejvyšším bodem pět metrů nad mořem.
Malý ostrůvek ležící nedaleko největšího ostrova Funafuti se již potopil. V únoru Tuvalané sledovali, jak příliv hnaný mohutným vichrem zatopil hlavní silnici v metropoli Vaiaku na Funafuti.

„Předpokládá se, že za 50 let nebude Tuvalu existovat,“ konstatuje premiér. “ Přesídlení v rámci našeho státu totiž není možné, jelikož všechny ostrovy jsou nízko položené,“ dodává.
Také Maledivy v Indickém oceánu, tvořené 1200 korálovými ostrovy, leží tak nízko, že některé z nich při ničivých vlnách tsunami nakrátko zcela zmizely pod vodou.

Maledivský prezident Maumún Abdal Gajúm doufá, návrhy řešení změn podnebí přinese konference OSN o klimatických změnách, která začíná 28. listopadu v Montrealu.

Autor: