Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Otevři pusu i hlavu a zpívej! aneb Zažila jsem kurz pro nezpěváky

Magazín

  7:00
Je slunečný pátek odpoledne, řídím auto z Prahy směrem na Příbram. A jsem docela nervózní. Naplánovala jsem si strávit jeden prázdninový víkend s naprosto cizími lidmi, kteří mají jeden společný problém. Neumí zpívat.

Takto probíhají kurzy pro nezpěváky.

Na Příbramsku totiž už několik let funguje víkendový kurz pro nezpěváky, který slibuje doslova zázraky. Neumíte zpívat? My vás to naučíme. Zpívat totiž umí každý, hlásá sebevědomě. A jako bonus od nás dostanete CD nahrávku vašeho vlastního hlasu.

To mě jako notorického falešného, ovšem nadšeného zpěváka, navnadilo a do kurzu jsem se přihlásila. Chci se to konečně jednou naučit.

Rozbourej své záseky!

Na statek na Příbramsko se sjíždí nesourodá skupina osob. "Celá rodina mi zpěv zakazovala, vnukům jsem zpívala alespoň tajně," svěřuje se při seznamování nejstarší účastnice, asi šedesátiletá důchodkyně Jarmila. Jde z ní trochu smutek. Jenže to ze všech. "Mám kapelu, ale nesmím k mikrofonu," zní o poznání cílevědoměji dvacetiletý mladík. "Přála bych si zpívat v kostele při mši, jako ostatní, jenže se strašně stydím," říká třicetiletá maminka. A tak dále.

Vedoucí celého výcviku, Dana Houdková, vše bedlivě poslouchá. "Chci zpívat hezky svému dítěti, co se mi brzo narodí," představuji se ostatním a je mi z toho všeho divně. Cítím, že jsem ještě více v nervu, než jsem kdy se svým vlastním falešným zpíváním kdy byla. Co mě tu proboha, čeká?

Uvolněte se, prosím!

Jenže není čas na strach, hned se dáme do práce a Dana nás rozřazuje do jednotlivých hlasů. A začne cvičení. Hned si vzpomínám, jak Houdková dokázala co by host v pořadu Uvolněte se, prosím, opravdu uvolnit samotného Jana Krause. A já jí začínám všechno věřit.

Malá, energická žena po nás za chvíli taky bude chtít obdobné cviky, jako chtěla v televizní show. Lezeme po čtyřech jako kočka, vřískáme, dávíme tóny z břicha do pomyslné záchodové mísy, skáčeme, dupeme a pak zase padáme jako hadrové panenky.

Houdková má svůj víkend hluboce promyšlený. "Lidé jsou různě zablokovaní, často z tzv. dobře míněných rad učitelů či rodiny," říká mi večer u čaje Houdková. "Musí uvolnit, začít pracovat s dechem, rozevřít se a vydat tón," shrnuje. Jenže to každý sám nedokáže.

Zpívat umí každý!

"Zpívání není jen záležitost hlasivek, ale celého srdce, hlavy, celého těla. S tím vším pracuju," říká a kurz má přesně tak vystavěný. Meditace střídá energické cviky, ukolébavka se mění s říznou balkánskou lidovkou, jazykolamy i prostá dechové cvičení.

Díky důvtipně postavenému programu zapomínáme na svá povolání i problémy a možná vůbec poprvé v životě posloucháme dech svého těla, vibrace zpěvu v síni, kolegy a hlavně sebe. Současně s tím vším se do všech zúčastněných vlévá koňská dávka sebedůvěry. Dokázali jsme se otevřít doslova a do písmene.

Zpívám rád, a je to na mě, doufám, znát

Hlasy se nám už druhý den v hrdlech usazují tam, kde mají. Těm, co otevřeli pusu ke zpěvu naposledy na základní škole a dostali vynadáno, při zpívání rudnou tváře. Jenže ne studem, ale nadšením.

Pozoruju po očku spoluzpěváky z našeho dočasného sboru. Všichni stojíme pevně na zemi, ti co se zpočátku schovávali za papíry s texty si tančí a podupávají do rytmu písní. Za doprovodu kytary skutečně nahráváme. Řvu jako pavián, až mě Dana musí klidnit. Vím, že tohle nebylo naposledy. Už teď si budu vždycky zpívat s radostí, protože vím, jak se k tomu mám postavit.

"Lidé si jen myslí, že neumí zpívat. Já je přesvědčím o opaku," říká Dana Houdková. A má pravdu. Nikdy bych to byla neřekla, ale člověku je po prozpívaném víkendu mnohem líp. Jako by se vrátil někam do dětství, do bezstarostnosti. A jen za to to stojí, byť ze mě nebude superstar. Anebo ano?

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!