Pacientů s ledvinovými kameny stále přibývá. Díky moderním metodám je však dnes jejich odstraňování mnohem šetrnější než dříve. Každý osmý Čech mladší sedmdesátky má problémy s ledvinovými kameny. Obzvlášť závažná situace nastává, když zablokují močové cesty.
„Ještě před dvaceti lety jsme pacientovi v takovém případě mohli nabídnout pouze otevřenou operaci,“ říká předseda České urologické společnosti Marek Babjuk, který je přednostou Urologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Dnes máme k dispozici mnohem šetrnější metody.“ V současnosti se otevřená operace uplatňuje pouze zhruba u třetiny pacientů. Výraznou převahu nad nimi mají miniinvazivní zákroky. Lékaři již dokážou drtit ledvinové kameny i pomocí rázové vlny. Využívají se ale i endoskopické metody, kdy se operatér dostává do dutého systému ledviny prostřednictvím malého otvoru. Pomocí laseru či ultrazvukových vrtaček zde pak kameny rozdrtí. Malé kaménky, které někdy také mohou zablokovat močové cesty, se dají zlikvidovat i pomocí léků.
„Výhodou všech těchto metod je urychlený návrat pacienta do plné fyzické aktivity,“ hodnotí Aleš Petřík z Urologické kliniky Nemocnice České Budějovice a Urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Poměrně značné je však u tohoto onemocnění riziko, že se vrátí.“
Pití jako obrana
Ledvinové kameny se po deseti letech od prvního vzniku znovu objeví až u poloviny nemocných. Způsob, jak tomu zabránit, je přitom zdánlivě jednoduchý. Je nutné dbát na správný pitný režim.
„Zapotřebí je zvýšit příjem tekutin natolik, aby denní výdej moči přesahoval dva litry,“ uvádí doktor Petřík. „Nemusíme ovšem toto množství nijak složitě odměřovat, stačí si prohlédnout její barvu.“ Jestliže je moč bezbarvá či slabě nažloutlá, pak má správnou koncentraci. Neobsahuje nadměrné množství odpadních produktů a látek, které se na vzniku ledvinových kamenů podílejí.
Výzkumy ukázaly, že pacienti, kteří pili víc než dva litry tekutin denně, měli méně recidiv než ti, jejichž denní norma byla nižší. Důležité ovšem je dbát nejen na dostatečné množství tekutin, ale i na jejich správné rozvržení.
„Pít je třeba v průběhu celého dne i ve večerních hodinách,“ radí Aleš Petřík. „Tak, aby v noci, kdy dochází k relativně největší koncentraci moči, bylo její zředění dostatečné.“
V ohrožení nejen řidiči
Počet pacientů s ledvinovými kameny začal stoupat už ve 20. století, k jejich poklesu došlo pouze během dvou světových válek. V posledních dvou desetiletích jde však křivka opět nahoru. V České republice neexistuje epidemiologická studie, která by mapovala výskyt tohoto onemocnění. Podle odhadů má ale každý Čech od narození až do 70 let věku asi dvanáctiprocentní pravděpodobnost, že onemocní ledvinovými kameny. Zvýšené riziko pak hrozí těm, kteří žijí nezdravým způsobem života. Častěji se toto onemocnění vyskytuje u mužů než u žen, obvykle pak ve středním věku.
„Dlouhou dobu se tradovalo, že větší riziko hrozí lidem, kteří pracují v horkých provozech,“ upozorňuje Aleš Petřík. „Tyto domněnky se však nepotvrdily.“
Odborníci ale zjistili, že jednou z ohrožených skupin jsou například řidiči kamionů, kteří omezují přísun tekutin, aby nemuseli dělat časté zastávky. Podíl na vzniku ledvinových kamenů mohou mít však i vrozené metabolické poruchy, infekce močových cest a poměrně vzácně také některá dědičná onemocnění. K jejich tvorbě dochází tehdy, když se minerály a další látky, které se podílejí na tvorbě kamenů v moči, příliš nahromadí a začnou krystalizovat. Velká část krystalů je drobná a tělo je bez problémů přirozenou cestou vyloučí. Za nepříznivých okolností však z těchto krystalů vzniknou velké kameny, které mohou zablokovat močové cesty.
„V tu chvíli přijde kolika, silná, náhle vzniklá bolest,“ říká profesor Babjuk. „Naši pacienti ji přirovnávají k tomu, jako kdyby jim někdo vrazil nůž do zad.“
Přijatelné minerálky
Existují různé práce, které hodnotí jednotlivé tekutiny ve vztahu k tvorbě ledvinových kamenů. Odborníci se shodují na tom, že základem správného pitného režimu by měla být čistá voda. Poměrně často se však diskutuje o vhodnosti minerálek. V současnosti převažuje názor, že nezvyšují riziko vzniku ledvinových kamenů, naopak tělu dodávají důležité minerální látky, které mimo jiné přispívají k urologickému zdraví.
Vhodné jsou i ovocné šťávy, zejména pomerančový džus. Lékaři naopak nedoporučují nápoje obsahující kyselinu fosforečnou, takzvané kolové, anebo cukr, které zvyšují riziko vzniku ledvinových kamenů. Pokud se chceme vzniku ledvinových kamenů vyvarovat, pak bychom měli také omezit množství soli a živočišných bílkovin ve stravě. Za určitých okolností však mohou onemocnět také ti, kteří se zdravou životosprávou žádné velké problémy nemají.
Na vlastní kůži se o tom přesvědčil i Emil Ludvík, který žije relativně zdravým stylem životem. Pár měsíců předtím než onemocněl, měl však jako geodet hodně práce, domů se vracel až pozdě večer. Na správný pitný režim a pravidelnou stravu v té době moc nemyslel. „Po návratu z práce mě začalo bolet v podbřišku,“ vzpomíná na chvíle, kdy ho zaskočila nemoc. „V motolské nemocnici zjistili, že mám kámen pod ledvinou.“ Nedávno absolvoval endoskopickou operaci a cítí se být zase fit.
„Pan Ludvík není úplně typický pacient,“ konstatuje jeho ošetřující lékař profesor Marek Babjuk. „Ledvinové kameny totiž obvykle trápí muže s nadváhou a tu on rozhodně nemá.“ Příčina je v tomto případě poněkud odlišná. Každý z nás má totiž jiné dispozice k tvorbě ledvinových kamenů a také jiné množství obranných látek, které ho před jejich vznikem ochraňují. Pokud je obranná linie nedostatečná, stačí drobné vybočení z běžného režimu a problém je na světě. Právě to se nejspíš stalo panu Ludvíkovi. Zjistit dopředu, jaké dispozice vlastně máme, bývá ovšem obtížné. Nezapomínat na prevenci se proto vyplatí.
