Vědci nechali podle agentury DPA papoušky volit mezi dvěma neprůhlednými plastikovými kelímky - jeden byl s oříškem, druhý prázdný. Když se s kelímkem zatřepalo, mohli papoušci slyšet rachocení oříšku. Ve třech krocích pokusu vědci zatřepali nejdřív s oříškovým kelímkem, pak s oběma a nakonec s prázdným kelímkem.
Výsledkem bylo, že při pokusu se ptáci rozhodovali mnohem častěji pro kelímek s oříškem, než v situacích, kdy se s kelímky netřepalo. Papoušci se většinou nemýlili ani tehdy, když se zatřepalo jen s prázdným kelímkem, jenž nevydával žádný zvuk. To podle vědců ukazuje na komplexní způsob uvažování. Když vědci pustili jen reprodukovaný zvuk oříšku a s kelímkem netřepali, žakové se k pohárku nehrnuli.
"Domníváme se, že papoušci žako pochopili příčinnou souvislost mezi ořechem, třepáním a šelestem," napsali vědci ve studii, kterou zveřejnil britský časopis Proceedings B. "To dosud dokázali jen lidoopi, ale nikoli ostatní druhy opic a psi," dodali experti. Děti jsou schopny takové úkoly dobře zvládat teprve ve zhruba třech letech.
Vědci však v některých bodech své poznatky neprezentují jako průkazné. Pokus totiž prováděli jen na šesti jedincích. Navíc se papoušci většinou nemýlili v případech, kdy vědci s kelímky třepali ze strany na stranu.
Pokud jimi pohybovali dolů a nahoru, reagovali opeřenci zmateně. Důvodem však může být to, že tento pohyb jim připomínal sociální znamení vyjadřované kýváním hlavou, což je mohlo rozptýlit, řekl DPA Christian Schloegl z Göttingenské univerzity.