„Nemocní zpočátku nepřikládají zvláštní pozornost rychleji nastupující únavě, pocitu ztuhlosti, zpomalenosti pohybů. Většinou je zneklidní až třes,“ uvedl. Připomněl, že u každého člověka mohou být příznaky i postup nemoci odlišné. Někteří mají převážně pohybové problémy, jako jsou nestabilita, zpomalenost či ztuhlost svalů, jiné trápí hlavně třes končetin, psychické problémy a kolapsové stavy.
„Zvláště u mladších pacientů nebývá snadné diagnózu určit. Parkinsonova choroba není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením a její příznaky se vyskytují i u jiných onemocnění. Základním odlišovacím prvkem je, zda pacient reaguje na léčbu náhražkami dopaminu,“ vysvětlil lékař.
Čeští vědci vymysleli nový systém. Odhaluje Parkinsonovu nemoc |
Pacienti by neměli odkládat vyšetření, pokud se u nich objeví více než jeden z příznaků, mezi něž patří třes a chvění, náhlé zmenšení rukopisu, ztráta čichu, problémy se spánkem, potíže s přesouváním věcí nebo s pohybem, častá zácpa či tichý hlas.
Mladším pacientům léčba v počátku zabírá mnohem lépe než starším. Při dlouhodobém užívání ale u nich efekt léčby klesá. Dávky léku se musejí zvyšovat, ale jen do té míry, kdy lék ještě pomáhá a jeho efekt není překonán vedlejšími účinky, jako jsou nekontrolované pohyby.
Spolupráce s fyzioterapeutem
Parkinsonova choroba je zatím nevyléčitelná, při léčbě se jen zpomaluje její rozvoj. Pacienti berou léky, další možností je stimulace mozkových center. K té se přistupuje až v případě, kdy léčba přestala zabírat. Součástí léčby by podle primáře měla být i pohybová aktivita a spolupráce s fyzioterapeutem. Prodlouží období soběstačnosti, omezí riziko pádů. Pro nemocné je podle primáře nutno upravit prostředí, v němž se pohybují, bydlí a pracují. Při orientaci pomáhá světelný paprsek, který se promítá z hole před pacienta, nebo pruhy na podlaze. Vhodné je umístit na dlaždice a do vany protiskluzové podložky.
