Nyní ale analýza zveřejněná v lednovém vydání časopisu The Journal of Studies on Alcohol and Drugs naznačuje, že pivo a jiné druhy alkoholu mohou být při prodloužení života neméně účinné.
Víno podle vědců vychází ze studií lépe jen proto, že je přirozenou volbou lidí všeobecně vedoucích zdravější život, napsal list The International Herald Tribune.
Vědci studovali 802 mužů a žen ve věku 55 až 65 let. Z nich 281 bylo v kategorii slabých konzumentů vína, kteří méně než třetinu vypitého alkoholu přijali v podobě tohoto nápoje, dalších 176 byli naopak převážnými konzumenty vína a zbylých 345 tvořili abstinenti. Ti, kdo alkohol pili, měli jeden nebo dva alkoholické nápoje denně a vědci je sledovali po dobu 20 let.
Milovníci vína žijí déle
Pijáci vína žili déle než abstinenti; ti, kdo dávali přednost vínu, přežili abstinenty o víc než ti, kdo dávali přednost jiným alkoholickým nápojům.
Ale v porovnání s pijáky vína do skupiny těch, kdo raději sáhli po sklence jiného alkoholu, nejčastěji patřili starší muži, kteří byli méně fyzicky aktivní, kuřáci a příslušníci nižších sociálně-ekonomických tříd. Po zapracování těchto faktorů rozdíl mezi umírněnými pijáky vína a jiných alkoholických nápojů zmizel.
Podle hlavního autora studie, psychologa Texaské univerzity Charlese Holahana, tak může být umírněná konzumace alkoholu pro starší lidi přínosná bez ohledu na to, o jaký nápoj jde.
