Díky novým kříženým odrůdám vína pocházejícím převážně z Německa nizozemský vinařský průmysl vzkvétá. Odolnější kultivary umožnily zvýšit rozlohu a kapacitu vinic více než šestinásobně za posledních osm let.
Nové odolnější odrůdy
"Tyto nové odrůdy odolávají lépe plísňovým chorobám, hrozny dozrávají rychleji a jsou lépe přizpůsobené holandskému podnebí," řekl pětapadesátiletý vinař Job Huisman, který víno pěstuje na malé farmě u města Drempt na východě země.
ČTĚTE TAKÉ: |
Klasické odrůdy, jako je Ryzlink, Auxerrois či Rulandské šedé, měly vždycky problém růst a zrát v holandských podmínkách s výjimkou oblastí na jižním okraji státu, dodal Huisman, který se s manželkou těší na novou sklizeň bílého polosladkého vína z dvouhektarové vinice.
Nizozemské vinařství nabralo spád počátkem 90. let minulého století, kdy se začaly objevovat nové odrůdy díky křížení v Německu, Rakousku a Maďarsku, řekl mluvčí místního vinařského cechu Theo Mellenberg. Mezi nejoblíbenější v současnosti v Nizozemsku patří kultivary Johanniter a Solaris, které vstoupily na trh v roce 2000 a 2004.
Před šesti lety se do vinařství rozhodli pustit Huismanovi, které k tomu přiměla láska k vínu i práce coby dobrovolníci na jiných, už existujících vinicích. "Jsem synem farmáře, a tak přimět víno, aby rostlo, nebylo nijak těžké," řekl Huisman. "Spoustu jsem se toho ale musel naučit o tom, co dělat pak, až víno dozraje," dodal s širokým úsměvem.
Nyní s manželkou vyrábějí šest různých vín v plné škále červené, bílé a růžové ze svých vůči počasí odolných odrůd. Ročně vyprodukují téměř 4000 litrů vína. Jejich Nieuw Tivoli 2011 před časem získalo první cenu v kategorii míchaných bílých vín v soutěži, kterou pro nové vinné kultivary pořádá vinařský ústav v porýnském Freiburgu na jihozápadě Německa. Víno Huismanových tu soutěžilo proti 142 dalším z Německa, Dánska a Itálie; všechna byla vyrobena z odrůd vyšlechtěných freiburským vinařským ústavem.
Skvělé víno z Nizozemska? 'Buďme realisty'
"Před patnácti lety, když jsem ochutnal holandské víno, tak se jednoduše nedalo pít," řekl Nicolaas Klei, nizozemský vinařský odborník, který o této problematice napsal několik knih. I nadále ale zůstává spíše skeptikem, pokud jde o kvalitu holandských vín. "Dneska bych řekl, že to není tak špatné... v tom nejlepším případě," dodal s tím, že nové odrůdy nemohou konkurovat těm klasickým. "Musíme být realisté. V Nizozemsku se nikdy nepodaří vyprodukovat skvělé víno."
Jiní vinařští odborníci, jako je například Hans Duijker, ale míní, že skutečný problém neleží ani tak v otázce kvality, jako efektivitě nákladů na výrobu slušného vína v Nizozemsku. "Půda, stroje, infrastruktura a pracovní síla stojí v Nizozemsku víc než v mnoha jiných zemích," řekl Duijker. "Stojí zhruba 11 až 12 eur (asi 270 až 300 korun) vyrobit dobré holandské víno. V obchodech najdete vína stejné nebo lepší kvality za mnohem méně," dodal.
To ale nizozemské vinaře neodrazuje. Podle údajů centrálního statistického úřadu bylo v roce 2003 v zemi asi 36 hektarů vinic. Do loňského roku tato plocha stoupla na 165 hektarů, ovšem podle vinařského cechu pokrývají vinice ještě mnohem větší oblast - asi 240 hektarů.
I když je to pořád minimum v porovnání s takovými tradičními vinařskými giganty, jako je Francie s více než 750.000 hektary vinic, "na zemi, která nemá žádnou skutečnost vinařskou tradici, to je víc než dost!" tvrdí mluvčí cechu Mellenberg.
