"Doufejme, že na třetí pokus se to už podaří. Nejenom odstartovat, ale i do té Prahy doletět, abych nemusel kvůli špatnému počasí přistát někdo po trase nebo se vracet," řekl před startem novinářům devětapadesátiletý Mára.
Replika letadla Blériot potřebuje k letu prakticky bezvětří a minimální oblačnost, celý přelet by mohla replika letadla, která poletí zhruba 500 metrů nad zemí, zvládnout za zhruba 1,5 hodiny. Mára po prvním startu z plochy letiště v Kuněticích se strojem po několika minutách otočil a přistál, aby upustil zhruba 20 litrů paliva. Po druhém startu vyrazil směrem na Pardubice.
Podle Máry není možné přesně kopírovat trasu letu Jana Kašpara. "S tímhle letadlem nepřichází v úvahu letět přes centrum Prahy. Musím nalétnout tak, abych nejenom neohrozil obyvatele metropole, ale i letový provoz," řekl Mára, který přiznal, že největší obavy má z větru po cestě a také z přistání v Praze. "Přistává se v údolí na chuchelském závodišti, kde je nevyzpytatelný vítr," řekl Mára.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pilotovat dnešní letadla je hračka
Mára se před startem oblékl do několika vrstev oblečení, kuklu a rukavice. Novinářům přiznal, že vlastní řízení repliky letadla je poměrně fyzicky náročné. "Pilotovat dnešní letadlo je proti tomu úplnou hračkou, protože toto letadlo nemá tak příjemné letové vlastnosti, jako dnešní stroje, takže ten let je opravdu náročný," uvedl Mára.
Kašpar byl průkopníkem letectví v českých zemích. Letoun, který si sám postavil a s nímž doletěl v roce 1911 do pražské Chuchle, daroval v roce 1913 Národnímu technickému muzeu v Praze. Kašpar měl v den přeletu ideální počasí.
Pouze nad Běchovicemi a Prosekem se na chvíli ztratil v mlze, navedlo jej až Národní divadlo, podle kterého poznal, kde je. Po příletu do Chuchle se posilnil čokoládou, rychle se převlékl do fraku a pospíchal na svatbu své bývalé přítelkyně, která si brala jeho kamaráda.