Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pod myší gilotinou: useknutá hlava žije jen pár sekund

Věda

  7:30
Tým odborníků zjišťoval, jaká smrt je pro laboratorní zvířata nejhumánnější.
Myš se sýrem a jablkem

Myš se sýrem a jablkem foto: Shutterstock

Které způsoby zabíjení zvířat jsou opravdu humánní a při kterých trpí? "Zvířecí gilotina" vypadá jako mučící nástroj, ale mozek v hlavě oddělené od těla ztrácí vědomí během několika sekund a zhruba po minutě jsou nervové buňky mozku definitivně mrtvé. Na první pohled podstatně humánnější zabíjení zvířat oxidem uhličitým má za následek děsivou smrt.

Vlna smrti
Gilotinu nechali sestrojit "otcové" francouzské revoluce původně k popravám svých odpůrců. V zemi galského kohouta se používala až do roku 1981. Do dnešních dní přežila zmenšená verze gilotiny ve vědeckých laboratořích. Biologové ji někdy používají k usmrcení zvířat nebo ptáků.

Pokusné zvíře


Jakkoli se vědci snaží omezit počty zvířat použitých k experimentům i jejich utrpení, čas od času se nevyhnou tomu, že musí pokusného tvora zabít. Často se pro tento účel používají různé plyny nebo předávkování anestetiky. V některých experimentech ale může plyn či lék ovlivnit výsledky vyšetření tkání zvířete. A pak přichází ke slovu "myší gilotina", která bleskově oddělí hlavu od trupu.

O tom, nakolik je takové usmrcení zvířete humánní, se vedou i mezi vědci dlouhé diskuse. Nizozemští biologové pod vedením Clementiny van Rijnové z univerzity v Nijmegenu se proto rozhodli ověřit, co zvířata po oddělení hlavy od trupu čili dekapitaci vnímají.

Vědci sledovali aktivitu mozku laboratorních potkanů před dekapitací, v jejím průběhu i po ní. Pro laboratorní "popravu" použili potkany při plném vědomí i potkany "uspané" anestetiky. Před "popravou" byla aktivita mozku uspaných zvířat výrazně nižší. Během pouhých čtyř sekund po odseknutí hlavy došlo k prudkému poklesu aktivity mozku.

Myš.

Tato snížená aktivita se překvapivě nelišila u uspaných a bdících potkanů. Vědci proto nevylučují, že uspaného potkana poprava na kratičkou chvilku "probudí". V mozku bdícího potkana dojde zhruba po padesáti sekundách k "poslední křeči" nervových buněk. Neurony se vzepnou ke kratičkému, ale znatelnému nárůstu aktivity.

Poslední křeč...
U potkanů, kteří byli před popravou uspáni, se tato "poslední křeč" dostaví s půlminutovým zpožděním. Clementine van Rijnová a její kolegové považují právě tento poslední záchvěv aktivity mozku za definitivní hranici mezi životem a smrtí. Jde o projev masového odumírání nervových buněk.

Autoři studie zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE jsou přesvědčeni, že zvíře po oddělení hlavy od těla ztratí vědomí během několika málo sekund. Jde tedy o rychlou smrt, při které zvíře netrpí. Definitivní smrt mozku nastává zhruba po minutě. Pokud je zvíře před usmrcením uspáno, vzdoruje jeho mozek smrti asi o půl minuty déle.

Autor: