LN Jak se liší práce neuropsychologa od té běžné psychologické?
Psychologové se obvykle zaměřují především na osobnostní a vztahové problémy. Neuropsychologie je specializace, která se soustřeďuje na problémy neurologické a na ty, jež souvisejí s fungováním centrální nervové soustavy. Sledujeme, jak se určité patologické nálezy v mozku, například krvácení do mozku, zhoubné i nezhoubné nádory nebo epileptické záchvaty, projevují v psychice daného jedince. A to nejen pokud jde o jeho emoční prožívání a osobnostní charakteristiky, ale také o jeho kognitivní a intelektovou výkonnost. Hodnotíme tedy i myšlení, vnímání, paměť, pozornost a další výkonové funkce.
LN K čemu taková zjištění slouží?
Jedním, ale ne jediným úkolem neuropsychologa je diferenciální diagnostika, jež slouží lékařům k doplnění obrazu o pacientově nemoci. Pokud má pacient nějaké neurologické nebo i psychické potíže, chce lékař rozlišit, zda jsou takzvaně funkčního původu – tedy zda se změny osobnosti dějí vlivem deprese, psychotického procesu či například úzkosti, nebo zda se jedná o postižení zapříčiněné lézí či degenerativním onemocněnímmozku.
Jak předcházet nádorům? Do Prahy zavítá roadshow k prevenci rakoviny |
LN Vy ale kromě neurologů hodně spolupracujete i s neurochirurgy. Co je v případě operací mozku vaším úkolem?
Je to posouzení změn u pacientů před neurochirurgickým zákrokem a po něm. U každé operace mozku může vzniknout riziko, že po ní pacient bude mít dočasné nebo i trvalejší následky. Během některých operací, například uméně ohraničených nádorů mozku, mohou být zasaženy oblasti, které jsou více či méně funkčně významné.
LN Můžete to vysvětlit na konkrétnímpříkladu?
Například při zákrocích u pacientů, kteří mají nádory nebo epileptické záchvaty vycházející ze spánkových čili temporálních laloků, musíme myslet na to, že se zde, vždy v dominantní mozkové hemisféře daného pacienta, nacházejí centra důležitá pro paměť a řeč. Jestliže se tedy při operaci odstraňuje část temporálního laloku, existuje reálná hrozba následných poruch paměti či řeči. Naším úkolem je pomoci neurologům a neurochirurgům najít co nejvhodnější a pro konkrétního pacienta co nejšetrnější způsob operace, přičemž rozhodování je velmi individuální. Například v epileptochirurgii se setkáváme s případy, že někteří pacienti se po určitém typu zákroku zhoršili, u jiných naopak nastalo zlepšení. Může to být dáno jednak druhem operace, ale také tím, že funkčně důležité oblasti mohou být u pacientů s mozkovými lézemi „přemístěny“ jinam, než je tomu v mozku zdravého jedince.
LN Vaše práce tedy doplňuje informace, které poskytují různé zobrazovací a jiné diagnostické metody?
Ano, neuropsychologické vyšetření poskytuje další možnost, jak pacienta ochránit a minimalizovat riziko pooperačních poruch kognitivních funkcí. Navíc někdy zprostředkujeme to, co zatím žádná zobrazovací metoda nedokáže – u některých diagnóz asistujeme přímo u operace. Je to v případě, kdy neurochirurg zasahuje ve funkčně velmi významných oblastech mozku. Tady se používají takzvané „awake operace“, tedy operace při vědomí. Neuropsycholog během takového zákroku pracuje s bdělým pacientem a poskytuje operatérovi okamžitou zpětnou vazbu, jestli už zasahuje do struktury mozku, která se na sledované funkci – například na tvorbě řeči – podílí.
LN Na rozdíl od běžných psychologů musíte mít mnohem hlubší znalosti zmedicíny, z anatomie, musíte rozumět vztahu mezi poškozením mozku v dané struktuře a psychickým fungováním jedince.
Neuropsycholog opravdu musí umět vztáhnout neurologické nálezy k psychologickým projevům pacienta. Na základě těchto znalostí pak sestavujeme soubor speciálně zaměřených testů, cílený na funkce, na nichž by se patologickým ložiskem postižené mozkové oblasti mohly podílet. S pomocí těchto testů změříme výkonnost pacienta v jednotlivých psychologických oblastech. Tímpřispějeme nejen k diagnostice, ale můžeme porovnávat změny před operací mozku či jinou léčebnou intervencí a po ní.
LN Zůstává přesto neuropsycholog i „pečovatelem“ o duševní zdraví pacienta?
Určitě ano. Naše role nespočívá jen v testování a měření. Primárně jsme psychologové a pracujeme s pacienty i terapeuticky. To znamená, že jim pomáháme psychicky se připravit na léčebný zákrok. Poskytujeme podporu nejen pacientům, ale i rodině během hospitalizace a „provázíme“ je pooperačním stavem. V době po operaci můžeme pacienty informovat o tom, co by mohli trénovat, aby se zlepšila jejich kognitivní výkonnost, tedy aby si lépe pamatovali, soustředili se a co nejlépe zvládli návrat do pracovního a osobního života.
