První gynekologická prohlídka je noční můrou asi pro každou dospívající dívku. „Pokud nemají žádné problémy, je dobré, aby ženského lékaře či lékařku navštívily v patnácti letech,“ říká dětská gynekoložka Drahoslava Krhounková.
Gynekolog dívce zkontroluje například velikost dělohy a posoudí pohlavní vývoj pacientky. Pokud má dívka zájem, může se také nechat očkovat proti rakovině děložního čípku – vakcínou Cervarix nebo Silgard.
U výtoku je třeba zjistit příčinu
Důvodů pro dřívější návštěvu gynekologa může být celá řada. Ženského lékaře velmi často potřebují už kojenci. Podle zkušeností Krhounkové totiž přes 20 procent holčiček trpí srůstem malých stydkých pysků.
Příčinou bývá špatná hygiena a o něco více jím trpí baculatá děvčátka. Aby se srůstu, jenž lze během chvilky v ordinaci odstranit, předešlo, je nutné denně odstraňovat jakýkoliv mázek kolem poštěváčku a oddalovat od sebe malé stydké pysky. Lékaře by měla maminka s dítětem navštívit také tehdy, pokud si dcera stěžuje na bolesti břicha nebo trpí výtokem. Bílý výtok je normální do dvou měsíců věku, kdy je dítě pod vlivem mateřských hormonů. Až do devátého roku by ale pak již dívka žádný výtok mít neměla.
| Dětské problémy | |||
|
* Synechia vulvae neboli srůst malých stydkých pysků * Výtok * Bolesti bříška * Předčasná puberta * Opožděná puberta * Nepravidelný menses |
|||
Příčinou bílého výtoku po devátém roce může být produkce estrogenu. Posoudit by to ale měl raději lékař.
Dalším důvodem pro návštěvu gynekologa před patnáctým rokem je opožděná, nebo naopak předčasná puberta. Ta se projevuje tím, že dívce začnou před dovršením devíti let růst prsa či ochlupení nebo začne menstruovat. V takovém případě je potřeba zjistit příčinu a odstranit ji.
Za opožděnou pubertu považují lékaři zase to, když ve třinácti letech naopak dívka nemá vyvinutý žádný sekundární pohlavní znak – nezačala jí růst prsa ani ochlupení. Přestože se může jednat jen o genetickou záležitost, kterou není potřeba řešit, vždy je nutné vyloučit jiné příčiny. Antikoncepce? Až po dvou letech pravidelného cyklu Ke gynekologovi chodí dívky nejčastěji až v okamžiku, kdy chtějí začít užívat hormonální antikoncepci. „Když přijde patnáctiletá slečna s tím, že chce předepsat antikoncepci, nejprve ji musím prohlédnout a zjistit, zda už má dospělý typ dělohy,“ upozorňuje Krhounková.
Další podmínkou pro užívání antikoncepce je, aby dívka dva roky pravidelně menstruovala. To je totiž důkazem toho, že tělo dívky umí ovulovat. Mnozí gynekologové ale tuto podmínku podceňují nebo podle Krhounkové nesprávně předepisují na úpravu cyklu právě kombinovanou hormonální antikoncepci.
Pokud začne dívka užívat hormonální antikoncepci dříve nebo za účelem úpravy cyklu, může mít po jejím vysazení problémy s menstruačním cyklem a také s otěhotněním. Adůvod? Její tělo nebude umět ovulovat, protože pilulky zabraňující početí blokují činnost vaječníků – a tím i ovulaci. A po dvacítce se už tělo učí ovulovat velmi neochotně.
K problémům s otěhotněním a případně i k úplné ztrátě plodnosti vede také podceňování nepravidelné menstruace, kdy dívka řadu let tyto problémy neřeší. Téměř třetina pacientek na umělém oplodnění má poruchu ovulace, která byla zanedbaná v dětském věku.
Nepravidelný cyklus je tedy potřeba začít léčit co nejdříve a je dalším důvodem k návštěvě gynekologa ještě před patnáctým rokem.
Léčba šitá na míru
Správná léčba nepravidelného cyklu spočívá v nasazení hormonů: estrogenu a gestagenu. „Hormony se dívkám podávají doslova šité na míru,“ říká Krhounková.
„Horní stěna pochvy se chová stejně jako děložní sliznice. Z poševního stěru tak zjistím, v jaké fázi cyklu se dívka skutečně nachází, a podle toho jí buď přidávám, nebo ubírám estrogen či gestagen,“ vysvětluje gynekoložka. „Dodáváme tělu pouze to, co chybí. Vlastní produkci hormonů tím nepotlačíme.“ Pacientka musí hormony užívat minimálně půl roku.
