Výzkumu se zúčastnilo téměř 1700 dětí. Zatímco u nekojených dětí se alergie projevila v 15 procentech případů, u dlouhodobě kojených postihla skoro čtvrtinu. Mají snad matky přestat kojit?
Alergie jsou důsledkem příliš prudké odpovědi imunitního systému. Jeho úkolem je vyhledávat v těle nebezpečné viry, bakterie... a likvidovat je. Když imunitní systém vyhodnotí přítomnost běžné neškodné látky jako ohrožení, spustí obrannou reakci. Pokud je příliš silná, dostaví se rýma, svědění pokožky či jiné alergické příznaky. Imunitní systém se v prvním roce života laicky řečeno dolaďuje, aby se dokázal vyrovnat s novými podněty.
Studie ukazuje, že když je dítě déle pouze kojené a nedostává postupně od půl roku života jinou potravu než mateřské mléko, může mu v pozdějším věku hrozit zvýšené riziko onemocnění atopickým ekzémem nebo astmatem. "Obecně stále platí, že delší kojení, které se doporučuje v délce minimálně šesti měsíců, má na budoucí zdraví dítěte pozitivní vliv, ale příkrmy by měly být podávány již v 4. až 6. měsíci věku. Jde o možnost vytvoření tolerance či adaptace na potraviny. K definitivnímu zhodnocení je však třeba ještě dalších studií," říká primářka Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Kojení tedy dítěti jistě prospívá, ale zároveň platí, že od určitého věku je už jeho vliv na zdraví méně efektivní, než se doposud soudilo.
