Představy lidí o tom, co smí a nesmí obsahovat jogurt, jsou často zkreslené. Z reklamy se dozvídáme, kolik obsahuje kelímek ovoce a že nejdůležitější je, když vám výrobek chutná. Jogurty ale mají i příznivý vliv na zdraví.
Jak tedy mají vypadat? Řada lidí je přesvědčená, že jejich součástí nesmí být škrob. Ve skutečnosti to ale platí jen pro jogurty bílé a neochucené. „Bílé a neochucené nesmí obsahovat žádné přídatné látky. Mají se vyrábět pouze z mléka, podmáslí a smetany, popřípadě z jejich směsi. Musejí také v optimálním poměru obsahovat zastoupené mikroorganismy,“ říká Margareta Iliopulosová, nutriční terapeutka z Flóry pro zdraví.
Když ne jogurt, alespoň krém Jiná pravidla ale platí pro ochucené varianty. Jejich součástí mohou být různá barviva, sladidla či zahušťovadla a kromě dalších přídatných látek také již zmíněný škrob.
„V případě, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené vyhláškou pro to, aby se nazýval jogurtem, může jej výrobce pojmenovat jinak, například jogurtový krém,“ vysvětluje Iliopulosová.
Ochucené jogurty mohou navíc stejně jako bílé obsahovat živé kultury a probiotika, které přispívají ke správné střevní mikroflóře a tím pomáhají při zažívacích potížích. Takových výrobků je na trhu celá řada. Kromě jogurtů obsahují probiotické kultury i mléčné kysané nebo jogurtové nápoje.
Ve Fakultní nemocnici v Plzni na dětské klinice proběhla studie, která se věnovala účinku Actimelu jako doplňku antibiotické terapie při léčbě infekce Helicobacterem pylori, který trápí značnou část populace, může způsobit závažná onemocnění žaludku, a nakazit se jím mohou i děti. Studie se zúčastnilo 59 dětí s poruchami trávení a prokázanou infekcí Helicobacterem pylori v žaludeční sliznici. Polovina užívala k antibiotikům Actimel, druhá placebo. Závěr studie? Bakterie Lactobacillus casei kmen DN 114 001, kterou nápoj obsahuje, zvyšuje úspěšnost vyhubení infekce.
Význam pro naše zdraví ale mají i jogurty, které živé kultury neobsahují. „Mléčné výrobky obecně potřebujeme jako kvalitní zdroje bílkovin a vápníku,“ říká nutriční terapeutka Iliopulosová. Dodává, že jogurty nebo jiné kysané mléčné výrobky by měly tvořit pravidelnou součást každodenního jídelníčku. To znamená, že bychom si měli dopřát alespoň jeden mléčný výrobek denně.
Tučné, nebo odtučněné?
Lidé se odborníků často ptají, zda mají konzumovat tučnější, nebo naopak odtučněnou variantu. „V rámci zdravé výživy můžeme zdravému dospělému člověku doporučit zejména výrobky polotučné, popřípadě i nízkotučné. Smetanové jogurty jednou za čas také neuškodí, ale kvůli vysokému podílu tuku s převahou nasycených mastných kyselin by neměly tvořit podstatnou součást jídelníčku. Nízkotučné výrobky jsou vhodné v případě, že bojujeme s vyšší tělesnou hmotností nebo vysokou hladinou cholesterolu,“ vysvětluje Iliopulosová.
Nízkotučné jogurty ale nejsou podle Jitky Ruskové, nutriční terapeutky z Poradenského centra Výživa dětí, vhodné pro děti. „Děti totiž potřebují ke svému růstu a vývoji dostatek energie a tuků,“ vysvětluje Rusková. Doporučuje, aby děti konzumovaly zejména polotučné mléčné výrobky, a to i tehdy, pokud mají vyšší tělesnou hmotnost.
Nejlepší je naučit ratolesti konzumovat jogurty bílé. „Rodiče jim do nich mohou přidávat ovoce, cereálie či například ořechy. Málokterému dítěti ale tak snadno zachutnají. Pak je samozřejmě možné zvolit jogurty ochucené, ale takové, které neobsahují zbytečně mnoho cukru,“ upozorňuje Rusková.
V souvislosti s jogurty se také nabízí otázka, v jakou denní dobu bychom je měli konzumovat. Podle odborníků to není přesně stanoveno. „Obecně však platí, že vápník se lépe vstřebává v noci. Na druhou stranu ale většina jogurtů obsahuje určité množství cukru. Slazené až patnáct gramů ve stogramovém množství. Proto je vhodné zařadit je do jídelníčku spíše v dopoledních hodinách,“ doporučuje Iliopulosová. Jogurt nám ale neublíží ani večer. V takovou dobu je lepší vybírat si nepříliš sladké a polotučné nebo nízkotučné varianty.
