"Menu pro Den hmyzožravců sestává z hmyzího cukroví, chleba z tmavé mouky s příměsí hmyzu, cvrčků na másle nebo moučných červů s chilli papričkami," řekla mluvčí pražské zoo Jana Ptačinská Jirátová.
Neobvyklé pokrmy v improvizované kuchyni připraví tým vědců z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jeho vedoucí Marie Borkovcová navíc uspořádá pro zájemce přednášku na téma entomofágie - pojídání hmyzu.
Organizátoři Dne hmyzožravců se neobávají, že by se mezi návštěvníky nenašlo dost experimentátorů ochotných vyzkoušet neobvyklou krmi. "Už jsem zažila několik podobných akcí a zájem lidí vyzkoušet ji byl poměrně vysoký," vysvětlila Ptačinská Jirátová.
Hlavním cílem pořadatelů však není přesvědčit lidi, aby změnili jídelníček a nahradili vepřové řízky či hovězí steaky kobylkami, červy a hlísty. Chtějí především ukázat lidem fascinující zvířecí říši.
Zatímco dvounozí zájemci o hmyzí krmi dostanou jídlo od vědců rovnou na talíři, musí si hmyzožravci ze zvířecí a hadí říše sami vytvořit složitou strategii lovu. Třeba chameleoni na hmyz hbitě vystřelí svůj dlouhý lepkavý jazyk, ryby zvané stříkouni lapaví zase své maličké oběti sestřelují proudem vody.
Jakým způsobem se jednotlivé druhy hmyzožravců stravují, představí postupně jejich ošetřovatelé v komentovaných krmeních. Nezapomenou při nich ani na Kvídu, samici hrabáče kapského, která se v přírodě živí termity prostřednictvím svého lepkavého jazyku. V zajetí však dostává směs mletého masa, mléka a medu s moučnými červy.
Vědci předpokládají, že se hmyz v budoucnosti stane běžnou součástí jídelníčku i v našich krajích. Je totiž výborným zdrojem aminokyselin, tuků příznivých zdraví, minerálů a chitinu, jenž může být vhodnou náhradou vlákniny.
