První návštěvníci prošli branou tehdy ještě rozestavěného areálu 28. září 1931. Mezi českými zahradami drží primát v návštěvnosti - například loni prošlo jejími branami téměř 1,3 milionu lidí.
Australského odborníka na krokodýly těžce pokousal obří samec |
O otevření veřejné zoo v Praze se uvažovalo již koncem 19. století. Čeští patrioti zřídili výbor pro ustavení zoo v roce 1891, řadu let se ale o projektu jen diskutovalo. Reálné obrysy získaly plány na zřízení zoologické zahrady až po vzniku samostatného Československa a zvláště poté, co v roce 1922 věnoval pro tento účel statkář Alois Svoboda pozemky v Troji.
Největší zásluhu na vybudování zoo měl středoškolský profesor Jiří Janda, který byl od počátku století jedním z hlavních propagátorů jejího vzniku. Od roku 1923 řídil zoolog a ornitolog Janda budování zahrady a stal se i jejím prvním ředitelem. O sedm let později se zoo mohla pochlubit prvním zvířetem - byla jím lvice Šárka darovaná cirkusem Rebernigg. Protože zatím ale neměla vhodnou ubikaci, žila v Jandově trojské vile. Prvním oficiálním obyvatelem zoo se tak stala až vlčice Lotta. Následovali koně Převalského, jejichž chovem se později Praha celosvětově proslavila, a tygři. Postupně přibývala další zvířata a zoo se úspěšně rozrůstala.
Koně Převalského slaví také
Tři čtvrtiny koní Převalského na světě mají předka z pražské zoologické zahrady. Instituce má jejich nejdelší nepřerušený chov na světě a spravuje i plemennou knihu těchto vzácných kopytníků. V Praze a chovné stanici na Benešovsku se narodilo 230 hříbat, řekla mluvčí zoo Hana Matoušů.
V Evropě se koně Převalského chovají od roku 1901, od 20. let jsou také v Praze. Před 40 lety byl tento druh v přírodě vyhubený, ale už od roku 1988 jsou koně znovu vypouštěni do přirozeného prostředí.
K tomuto projektu se pražská zoo připojila v roce 2011, od té doby odváží do jihozápadního Mongolska pravidelně každý rok tři nebo čtyři koně. Celkem jich je už více než dvacítka, poslední čtyři klisny odletěly do pouště Gobi B v červenci.
Ve zlínské zoologické zahradě se narodila dvojčata pandy červené |
Příští rok začne příprava k vypouštění koní Převalského také do čínské přírody. „Kdy budou vypuštěni první koně, nevíme, během příštího roku se plánuje převoz hřebců do chovné stanice,“ uvedla Matoušů.
Celkem je těchto vzácných koní na světě asi 1900, asi 300 ve dvou národních parcích v Mongolsku. Většina jich ale žije v zajetí, často v zoologických zahradách. Kromě pražské zoo se koně Převalského chovají v Česku také v zoo v Brně či Chomutově. Velké stádo je také v chovné stanici patřící pražské zoo v Dolním Dobřejově na Benešovsku, dříve byli i v hřebčíně ve Slatiňanech, kde chov loni z finančních důvodů ukončili.
Kůň Převalského byl mnoho let také v logu pražské zoo. Jeho autorem byl výtvarník Michal Cihlář, který se ale se zahradou rozešel ve zlém a vedl s ní několik soudních sporů. Loni v prosinci vrchní soud zamítl jeho žalobu, v níž tvrdil, že zoo logo užívala neoprávněně. Za užití grafiky podobné jeho dílu se mu ale zoo musela omluvit.
Od roku 2012 používá zoo nové logo izraelského grafika Sagi Haviva z renomované newyorské firmy Chermayeff&Geismar se stopami čtyř zvířat. Jedna z nich odkazuje i na koně Převalského.
