Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Přečtena většina genů mamuta

Věda

  10:28
Dědičná informace emblémového zvířete prehistorie, srstnatého mamuta, je ze tří čtvrtin přečtena. Genetická mapa tohoto zvířete se více než stonásobně rozšířila. Oznámili to dnes v časopise Nature Webb Miller a Stephan Schuster z Pennsylvánské státní univerzity (USA). V týmu je 20 dalších odborníků z dalších amerických univerzit a z Ruské akademie věd.

Srstnatý mamut se ve fantazii malíře díky sekvenování genomu pomalu vynořuje ze sibiřského ledu foto: NATURE/KOLÁŽ ŠIMON/LN

Badatelé zkoumají genetické útroby mamuta od začátku minulého desetiletí. V roce 1994 dva týmy uveřejnily sled „písmen“ v krátkých úsecích DNA izolovaných z mamutích kostí. Větší pokrok však v této oblasti nastal až v roce 2006 s 13 miliony „písmen“ DNA z jádra buňky. Loni a letos v červnu pak vědci uveřejnili celou řadu úplných sekvencí mitochondriální DNA mamuta.

Ty jsou sice poměrně krátké, ale mimořádně důležité pro určení evoluce mamutů a jejich populačních vztahů, zvláště míry příbuznosti s dnes žijícími slony. Vedlejším výsledkem zkoumání mitochondriální DNA byl poznatek, že nejkvalitnější vzorky dědičné informace lze vytěžit nikoliv z kostí a masa, ale z mamutí srsti. Skelet a svalovina byly před zmražením v sibiřském ledu poškozeny rozkladem, vysycháním a kontaminovány DNA bakterií a hub.

Webbův a Schusterův tým proto využil srsti. Většina přečtené DNA je ze vzorků sibiřského mamuta, který žil před 20 tisíci lety. Menší část pak pochází z jiného, který žil před asi 60 tisíci lety. Do databáze přispěli malými podíly také další jedinci.

Celkem je přečteno přes čtyři miliardy „písmen“ DNA
Z toho tvoří nejméně 70 až 80 procent genom mamuta (zbytek znečištění, např. DNA bakterií), tedy asi 3,3 miliardy písmen A protože podle analogie s probíhajícím čtením genomu afrického slona mají slonovití něco nad čtyři miliardy „písmen“, mamuta lze hrubě označit za „přečteného ze tří čtvrtin“.

Analýza jaderné DNA potvrzuje závěry výzkumů mitochondriální DNA. Srstnatí mamuti patřili do dvou skupin, asi poddruhů. První obývala subarktickou oblast, druhá měla rozsáhlejší areál více na jihu, areály se však překrývaly. Srstnatý mamut se vyvinul během pozvolného ochlazování klimatu v závěru třetihor ze stepního mamuta.

Od afrického slona se oddělil před šesti miliony let, od indického krátce nato (ten je jeho nejbližší příbuzný). Vztah mamuta a slona časově připomíná vztah člověka k šimpanzi, mamut se ale od afrického slona liší jen 0,6 procenta DNA. Člověk a šimpanz se geneticky rozcházeli rychleji.

Do skupin se mamuti rozdělili asi před dvěma miliony let a vymřeli nedávno: jedna skupina před 45 tisíci lety, druhá až v posledních 10 tisících let. Mamuti byli geneticky málo rozmanití, což zvyšovalo jejich ohrožení vymřením po nákaze či změně vnějších podmínek.
Z hlediska úvah o klonovacím „vzkříšení“ mamutů (viz box) jsou ale genetické závěry povzbudivé: známá většina mamutího genomu prokazuje nečekaně výraznou příbuznost s dnešními slony.
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...