Tato kampaň vyvrcholila před 80 roky, 10. května 1933, veřejným pálením knih napsaných v "neněmeckém duchu".
Neněmecký duch v kultuře
Impulzem k samotnému aktu byla celonárodní kampaň studentské asociace proti "neněmeckému duchu v kultuře" z počátku dubna.
Následně pak studentská asociace zveřejnila dvanáctibodový seznam tezí, které volně odkazovaly na středověké reformní požadavky kazatele a reformátora Martina Luthera, který byl velkým antisemitou. Teze vyvěšené na plakátech volaly po očistě německého jazyka, literatury a kultury a na mušku si nepokrytě braly "židovský intelektualismus".
ČTĚTE TAKÉ |
V plamenech se ocitla díla Alberta Einsteina, Heinricha Manna, Bertolda Brechta, Liona Feuchtwangera, Sigmunda Freuda, Ericha Marii Remarquea, Karla Marxe, ale i Ernesta Hemingwaye, Jacka Londona a dalších osobností ze světa kultury a vědy.
Mezi pálenými díly se ocitly také svazky německo-židovského básníka z 19. století Heinricha Heineho, jehož proroctví ze hry Almansor se právě začalo naplňovat: "Tam, kde se pálí knihy, dojde nakonec také na pálení lidí." Celkem bylo spáleno na 20 tisíc knih od asi 400 autorů.
