13. června 2014 6:36 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Před půlnocí do postele?
Češi nemají na spánek čas

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Spánek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spánek | foto: Shutterstock
Spánek probíhá ve dvou odlišných fázích, které se v jeho průběhu pravidelně střídají. Průměrný Čech naspí denně sedm a čtvrt hodiny. Před sto lety to bylo o dvě hodiny více, před padesáti lety už jen o hodinu. Co za tím stojí? Podle oslovených odborníků nejsme ochotní udělat si na spánek čas.

Spánek je profesionální zabiják času, je potřeba ho porazit,“ říká s nadsázkou Lenka Dvořáková, úspěšná manažerka a studentka posledního ročníku vysoké školy. Během pracovního týdne spí sotva šest hodin denně, někdy jí prý musí stačit i čtyři hodiny. Denně vstává do práce v šest hodin, domů se vrací okolo páté.

Před půlnocí se ale do postele obvykle nedostane. Volný čas věnuje studiu a psaní diplomové práce. Plnění profesních a studijních ambicí jí ale k životu nestačí. Chce se bavit. A zábava někdy trvá skoro do rána.

Fáze spánku

  • Pro fázi REM je charakteristická intenzita mozkové činnosti přibližně na úrovni bdělého stavu, rychlé oční pohyby (pod zavřenými víčky), živé sny a ztráta svalového napětí téměř všech vůlí ovládaných svalů.
  • Fáze NREM se projevuje útlumem mozkové činnosti. Snižuje se aktivita neuronů, klesá teplota mozku, zpomaluje se metabolismus. Tato fáze se dělí na čtyři stadia podle hloubky spánku.
  • Nyní je meta co nejvíce toho zažít a hodně pracovat, prodlužuje se doba bdělosti. Nastala takzvaná pandemie zkracování spánku.

Lenka není se svým negativním postojem k spánku žádnou výjimkou. Méně než sedm hodin denně spí čtvrtina Čechů. Rozumných sedmaž osm hodin spánku si dopřává 59 procent lidí. Jen 14 procent spáčů si dovolí strávit v posteli devět a více hodin.
Uvedené údaje vyplynuly z průzkumu agentury ppm factum, která jej provedla mezi tisícovkou respondentů ve věku 15 až 85 let.

Češi přitom nejsou ve zkracování spánku žádnými rekordmany. Podle odborníků na spánek jde o celosvětový trend. Podobné výsledky hlásí i další evropské státy. Američané spí podle údajů americké asociace pro výzkum spánku průměrně 6,9 hodiny, což je údajně o dvě hodiny méně, než spali jejich předkové v době kolonizace.

Se slepicemi ani náhodou

Hlavním důvodem zkracování doby spánku je fakt, že se do svých postelí odmítáme odebrat včas, ať už kvůli zábavě, nebo pracovním povinnostem. „Nyní je meta co nejvíce toho zažít a ještě hodně pracovat, vydělávat peníze. Prodlužuje se doba bdělosti. Nastala takzvaná pandemie zkracování spánku,“ říká neurolog Karel Šonka, předseda České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. „ Jestliže ještě v roce 1970 chodilo spát nejpozději v deset hodin večer až sedmdesát procent lidí, nyní touto dobou usíná jen čtvrtina,“ uvádí Karel Šonka.

O trochu více spánku si užívají lidé ve městech než na venkově, rozdíl ale není příliš výrazný: zatímco v obcíchaměstech do pěti tisíc obyvatel se spí v průměru sedm hodin a deset minut, ve městech nad sto tisíc obyvatel je to sedm hodin a 26 minut.
Podle psychologa Michala Waltra si špatné spánkové návyky budují už děti na základních a středních školách. „Místo spánku hrají počítačové hry. Vydrží u nich třeba celou noc, nedokážou se od nich odtrhnout. Ve škole pak poklimbávají. Zvyknou si, že je takový stav normální, a tyto zvyky si přenesou do dospělosti,“ vysvětluje.

ČTĚTE TAKÉ:

Nedostatek spánku se přitom neobejde bez následků. Krátkodobé nevyspání přinese obvykle jen nepříjemné chvilky v práci, když bojujeme s touhou usnout. Pokud ale spánkový režim podceníme, pravidelně spánek vynecháváme nebo dlouhodobě spíme méně, než je naše skutečná potřeba, dostaneme se dříve či později do problémů. Hrozit nám může chronická nespavost, případně další neurologická onemocnění.

Hormon spánku a tmy

Některá z poruch spánku postihuje podle odhadů odborníků až čtyřicet procent populace. Třetina poruch je tak závažná, že vyžaduje lékařskou péči. „Pokud spíme méně než sedm a půl hodiny denně, absence spánku se podepisuje na našem zdraví,“ tvrdí profesor Šonka.

Nedostatek spánku podle něj vede mimo jiné ke zhoršování paměti, častějším změnám nálady a stavům úzkosti. Jestliže někdo spí méně než šest a půl hodiny, dožívá se nižšího věkuamá vyšší riziko kardiovaskulárních chorob.

K TÉMATU:

Zatímco naši předkové se podřizovali rytmu přírody a s ubývajícím světlem podzimních dnů prodlužovali také dobu věnovanou regeneraci spánkem, současné generace přirozený diktát světla a tmy vytěsňují. To nám znemožňuje využít naplno přirozené účinky melatoninu - hormonu podporujícího spánek.

Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila regeneraci organismu. Kromě lampiček nebo poblikávající televize brání vylučování melatoninu také trvalé osvětlení ve městech. Pokud přítomnost tmy trvale potlačujeme, podaří se nám zmást své tělo natolik, že tento důležitý hormon přestane vylučovat v dostatečné míře. Pomoci si pak můžeme melatoninem v tabletách, relativně novým lékem, který si už ale především ve Spojených státech získal masovou oblibu.

Spánek místo diety

Ať už spíme jakkoli dlouho, jisté je, že náš organismus noční regeneraci nevyhnutelně potřebuje. Kromě psychické nepohody souvisí s jejím zkracováním také riziko vzniku obezity. Souvztažnost tloustnutí a délky spánku zkoumali například vědci z Warwick Medical School v anglickém Coventry na vzorku 600 000 lidí. Zjistili, že obézní lidé spí podstatně kratší dobu a že nedostatečný spánek zvyšuje riziko obezity 1,5krát.

Pro některé děti začíná výuka ve škole moc brzo - ilustrační foto

Profesor Jean-Philippe Chaput z Ottawské univerzity zjistil, že spánek ovlivňuje produkci hormonu leptinu. Když je leptinu hodně, organismus nevyhledává potravu, protože nemá pocit hladu. Ve spánku se jeho hladina automaticky zvyšuje, abychom se zbytečně nebudili případným hladem. Spíme-li málo, nízká hladina leptinu nás nutí vyplenit lednici.

Že může být nedostatek spánku krajně nepříjemný, dokládá i fakt, že se spánkové deprivace užívá jako jedné z nejkrutějších metod mučení válečných nepřátel. Kromě toho, že se tento zdánlivě mírumilovný způsob tortury těžko dokazuje, mění rychle a významně psychický stav mučeného. Ten záhy ztrácí schopnost rozlišovat realitu, je dezorientovaný a schopný prozradit cokoli. Třeba i to, co nikdy nevěděl a neví.
Kromě úplné absence spánku nás dokáže potrápit i jeho špatná kvalita. Ta je pro bezproblémové fungování během dne podstatnější než samotná délka. Rozhodující je přitom náš subjektivní pocit po probuzení a během dne. Spíme-li pravidelně sotva šest hodin denně, a přesto se cítíme svěží, není důvod k návštěvě spánkové poradny.

Barobora Cihelková, autorka je spolupracovnice redakce
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz