Loni v květnu zasáhlo čínskou provincii Sečuán (S’-čchuan) velmi silné zemětřesení. Vyžádalo si přibližně 70 tisíc obětí na životech. Smutné je, že spouštěčem katastrofy byla pravděpodobně lidská činnost.
„Není pochyb o tom, že člověk dokáže svou činností spustit zemětřesení,“ řekl v rozhovoru pro prestižní vědecký týdeník Science seizmolog Leonardo Seeber působící na Lamont-Doherty Earth Observatory v americkém Palisades. „Překvapivé je, jak malý podnět k tomu stačí.“ Napuštění přehrady a zatížení hornin vodní masou se už mnohokrát ukázalo jako dostatečný impulz k uvolnění nahromaděného napětí na geologických zlomech. Seizmologové zaznamenali desítky zemětřesení o síle 3 až 6 stupňů Richterovy škály, jež byla odstartována právě napouštěním přehrad. Největší dosáhlo síly 6,3 stupně. Došlo k němu v roce 1967 poté, co byla v Indii napuštěna přehrada Koyna, a zahynulo při něm 200 lidí.
Sečuánské zemětřesení z loňského roku dosáhlo síly 7,9 stupně Richterovy škály. Přebírá čínská katastrofa primát mezi „přehradními“ zemětřeseními? „Dává to smysl,“ tvrdí Leonardo Seeber. „Není však snadné získat jednoznačný důkaz. I proto, že čínská vláda nechce zpřístupnit nejdůležitější údaje.“
Vědci vyloučili jako možnou příčinu sečuánského zemětřesení postupné napouštění gigantické přehrady Tři soutěsky na řece Jang’c tiang. Ta je od oblasti postižené zemětřesením přece jen hodně daleko. Pozornost odborníků se soustředila na přehradu C’pching-pchu. Ta se nachází jen půl kilometru od zlomu, na němž se zrodilo sečuánské zemětřesení. Přehrada se začala napouštět v prosinci roku 2004 a během dvou let vystoupala hladina nádrže o 120 metrů. Stovky milionů tun vody zatlačily na blízký geologický zlom a výsledné síly spustily zemětřesení. Tak představil scénář sečuánské katastrofy na zasedání Americké geofyzikální společnosti v San Francisku seizmolog Christian Klose z Columbia University.
Podle Kloseho propočtů zátěž vodní masy uvolnila masy hornin, jež do sebe byly ve zlomu zaklesnuty. Její tlak zároveň napomohl pohybu hornin podél zlomu.
„Když se horniny na zlomu dostaly do pohybu, pohybovaly se přesně tak, jak je k tomu nutila zátěž vody v nádrži,“ řekl Klose.
Posluchači přednášky požadovali po seizmologovi další údaje. Například data o průběhu napouštění přehrady a záznamy slabších otřesů z okolí vodního díla C’pching-pchu. Některá z těchto dat poskytl Klosemu nedávno čínský geolog Fan Siao, který je hlavním inženýrem Sečuánského geologického úřadu. Údaje dokonale zapadají do Kloseho scénáře pro zrod katastrofy.
Klíčovým faktorem byla především velká hloubka přehradní nádrže a také její rychlé napuštění. Voda prosakovala hluboko do hornin a na zlomu oslabila vzájemné zaklesnutí horninových mas. Vlastním impulzem bylo náhlé a výrazné snížení hladiny v nádrži. Týden poté udeřilo zemětřesení.
K podobným závěrům docházejí i čínští seizmologové. Ve studii publikované v čínském časopise Geology and Seismology vyslovil tým vedený mezinárodně uznávaným seizmologem Lej Sing-linem závěr, že „napuštění přehrady C’pching-pchu nepochybně ovlivnilo seizmickou činnost v celé oblasti“. Studie předkládá důkazy o prosakování vody z přehrady do zlomu a o celkovém poklesu hornin pod nádrží v letech 2007 a 2008.
Ani Lej Sing-lin nepovažuje spuštění sečuánského zemětřesení naplněním přehrady C’pching-pchu ještě za jednoznačně prokázané, ale spolu s dalšími odborníky vyzývá k opatrnosti při stavbě dalších vodních děl. Jestli toto volání vyslyší ústřední čínské orgány, není jisté.
„V tomto ohledu jsem pesimista,“ přiznává Fan Siao. „Stavba velkých vodních děl se neomezí, protože na nich mají zájem jak elektrárenské společnosti, tak i místní úřady,“ říká čínský geolog.
Odborníci volají po větší opatrnosti při stavbě dalších vodních děl. Příliš těžká přehrada Přehrada C'pching-pchu, která leží v čínské provincii S'-čchuan, se napouštěla od prosince 2004. Během dvou let se hladina přehradního jezera zvedla o 120 m. Dvanáctého května 2008 zasáhlo S'-čchuan ničivé zemětřesení. Podle nejnovějších studií mohl být příčinou zemětřesení tlak, kterým ohromné masy vody působí na podloží. Bezprostředním impulzem pak paradoxně mohlo být vypouštění přehrady. V týdnu před 12. květnem klesla hladina rychleji, než kdykoli předtím. Od epicentra zemětřesení dělí přehradu pouhých pět kilometrů.
Z hlediska počtu obětí patří katastrofa mezi dvacet nejhorších zemětřesení, o nichž se dochovaly záznamy. Vyžádalo si téměř 70 000 životů. Například ve městě Jing-siou (na snímcích) přežilo z původních 10 000 obyvatel pouze 2300 osob.
