Konzumace jídla výrazně roste, když lidé sledují nudný televizní program, zatímco v případě, že je program zaujme, nemají potřebu po jídlu sahat. Ukázala to studie švédských vědců zveřejněná na stránkách časopisu PLoS ONE, v jejímž rámci byla sledována skupina mladých žen.
Vliv na mozek má i jídlo. Nejlepší je středomořská strava, říká neurolog |
Proč a jak může nuda přispívat ke zvýšené konzumaci, zkoumali rovněž irští a britští vědci ve své studii zveřejněné v časopise Frontiers in Psychology. Badatelé požádali účastníky studie, aby si po dobu jednoho týdne vedli deník, v němž si budou zaznamenávat, kdy a jak jedli a jakou přitom měli náladu. Ukázalo se, že zvláště v případě nudy pojídali kalorická a nepříliš zdravá jídla.
Ve druhém experimentu měla jedna skupina účastníků studie splnit nudný úkol a druhá zase zábavný. Také v tomto případě vědci konstatovali, že plnění nudného úkolu vyvolává touhu po něčem k zakousnutí, zejména více kalorickém. Jestliže však dali vědci pokusným osobám plnícím nudný úkol k ruce zdravé jídlo, například rajčata, vybíraly si tyto osoby často toto zdravější jídlo.
Jinými slovy: když se nudíme, nepotřebujeme se jídlem ani tak nasytit, jako spíše nalézt rozptýlení z nudy. Co tedy dělat, abychom se vyhnuli tomu, že budeme tělu dodávat nadbytečné kalorie? „Je to více než jasné. Musíme si uvědomit pocit nudy a ´zneškodnit´ ho tím, že dříve, než se vrhneme na jídlo, změníme druh činnosti,“ říká docentka sociální psychologie na univerzitě v Modeně Nicoletta Cavazzová.
„Za druhé bychom se měli naučit rozeznávat pocity hladu a sytosti a reagovat spíše na tyto podněty, než na stav duše. Tato schopnost rozeznávat tyto signály je často oslabena vnějšími faktory, jako je to, že máme jídlo na dosah, nebo že jsme v některých situacích ´povinni´ jíst bez ohledu na to, zda máme chuť,“ dodává.
