Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se pokoušejí simulovat podmínky velkého třesku, jímž začalo rozpínání vesmíru.
Při prvním pokusu se ale vědcům paprsky ztratily. Elektrická závada na jednom z magnetů totiž spustila ochranný mechanismus, který automaticky odklonil rychlé částice z okruhu urychlovače. Celá aparatura musela být po odstranění závady znovu nastartována.
"V případě tak velkého a složitého přístroje, jakým urychlovač LHC je, nejde o nic výjimečného. Svazky protonů mají průměr pouhých 30 až 40 mikrometrů, takže je nesmírně náročné udržet je ve 27 km dlouhém okruhu přesně proti sobě," upozorňuje Václav Vrba z Fyzikálního ústavu AV ČR, který se na urychlovači podílí na experimentu ATLAS.
Vědci podle jeho slov předem varovali, že se srážka parsků nemusí podařit na první pokus. Synchronizace urychlovače a magnetů, které udržují směr protonů, může podle něj trvat desítky hodin nebo i několik dní.
Nakonec se tedy poadřilo první srážky dosáhnout poměrně rychle. "Je to nesporně velký úspěch, ale vědecká pozorování a výzkumy teprve začnou. Zatím je to jen taková rozcvička a zakleknutí do startovních bloků," komentuje první srážku Václav Vrba.
Cesta k počátkům vesmíru
Vědci v CERNu nedaleko Ženevy chtějí poprvé napodobit podmínky, jaké panovaly ve vesmíru pouhou biliontinu sekundy po jeho vzniku. Odborníci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, která tvoří až čtvrtinu vesmíru.
LHC umístěný v 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem byl poprvé spuštěn v srpnu roku 2008. Kvůli technickým problémům byl ale v zápětí odstaven a znovu ho vědci zprovozňují právě teď.
