Tvrdí to alespoň Manfred Kayser z Erasmovy univerzity v Rotterdamu a jeho kolegové, mezi kterými byl i Milan Macek ml. z Fakultní nemocnice Motol.
Tým prozkoumal vzorky přibližně 2500 obyvatel 23 geografických oblastí Evropy, včetně Česka. Každý vzorek vědci proseli velmi podrobným sítem: sledovali na půl milionu míst genetického kódu.
„Při takovém rozlišení už se projeví i malé rozdíly,“ říká Milan Macek, „ale objevují se pouze v několika adaptačních genech.“ Konkrétně se jedná o úseky, které usnadňují boj s místními patogeny a ovlivňují barvu vlasů a kůže dle množství slunečního záření. Třetí skupinou, ve které se Evropané liší, jsou geny usnadňující zpracování mléčných cukrů. U těch platí severo-jižní rozlišení. U zemědělců ze severní Evropy bylo totiž mléko významnější složkou potravy než na jihu, kde panovaly přívětivější podmínky.
Naopak společné základy jsou mnohem bytelnější. Všichni jsme potomci prvních, dávno zapomenutých lidí, kteří do Evropy přišli přibližně před 45 tisíci lety. Tato první kolonizace rozhodla o složení populace nejvíce. Po ní následovaly ještě dvě další významné přistěhovalecké vlny. Před 17 tisíci lety se vrátili do Evropy lidé, které vyhnal nástup doby ledové. A přibližně o sedm tisíc let později dorazili z Blízkého východu noví „dobyvatelé“ s revolučními zemědělskými technologiemi.
Takové je pozadí, na kterém se odehrávaly pozdější evropské dějiny, jak ho ukazují výsledky zveřejněné vědeckým časopisem Current Biology. Podle nich se měnily jen vládnoucí skupiny, se kterými přicházely nové kultury i jazyky. Nejlepším měřítkem genetické odlišnosti evropských populací tak zůstává geografická vzdálenost. Česká populace se tak z velké části překrývá nejen s německou, ale i s obyvateli dnešního Maďarska. Navzdory ohromné jazykové odlišnosti i faktu, že jejich příchod do střední Evropy podle učebnic dějepisu spadá až do 8. st. n. l. „Původní populace na sebe nabalovaly nové skupiny, takže genetici mluví o cibulových vrstvách,“ přibližuje Milan Macek. Důležitost geografie pro lidskou genetiku ukazují i zatím nepublikované výsledky ještě podrobnější analýzy DNA Středoevropanů provedené českými vědci. Podle nich existují měřitelné rozdíly mezi Čechy a Moravany, jak řekl LN Milan Macek.
