24. června 2014 6:34 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Problémů s neplodností přibývá.
Přichází generace dětí z ledu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Přebalování – ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Přebalování – ilustrační foto | foto: Shutterstock
Před třiceti lety se v Austrálii narodilo první dítě ze zmraženého embrya. Problémy s neplodností od té doby dosáhly nebývalých rozměrů, spolu s nimi se zdokonalily i metody umělého oplodnění. Na svět nyní přicházejí tisíce miminek, jejichž cesta na svět začala v mrazu. A další čekají v třeskutě chladné bankovní záloze.

Psal se rok 1984. V USA byly na trh uvedeny počítače Macintosh, Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu za literaturu, Sovětský svaz oznámil bojkot letních olympijských her v Los Angeles. A v australském Melbourne se v březnu narodila holčička Zoe, první dítě na světě ze zmraženého embrya. Přesné datum nebylo zveřejněno kvůli zachování soukromí rodiny. V Česku první dítě ze zárodku uloženého v „mrazáku“ přišlo na svět o devět let později.

Dnes už uchovávání spermií, vajíček i celých embryí v tekutém dusíku není výjimkou. Odhaduje se, že jen v Evropě odpočívá v kryobankách obrovská armáda čítající asi milion lidských zárodků. Spermií a vajíček uskladněných v minusových teplotách je tolik, že je ani nikdo nepočítá. Důvod? Rostoucí počet neplodných lidí a také těch, kteří jsou sice zdraví, ale chtějí se pojistit. Z obav z neplodnosti se tak stává byznys. Někdy i diskutabilní.

ČTĚTE TAKÉ:

Jisté však je, že Česko spolu se Španělskem patří na starém kontinentu mezi velmoci asistované reprodukce. Lékaři tu pomáhají s početím až každého šestého dítěte. Do budoucna by to mohla být třetina dětí.

Možná jen dočasně

Milan je „ajťák“. Je mu pětadvacet, jeho zaměstnání je spíš sedavé, s notebookem na stehnech tráví i spoustu volna – pokud tedy zrovna nejezdí na motorce. Teď stojí před vchodem do jedné z tuzemských kryobank. Jde se zeptat, zda a za kolik by si mohl nechat zamrazit spermie. „Kamarádovi je o pět let víc, v sexu nikdy neměl problémy, ty nastaly, až když chtěl mít dítě. Nešlo to. Neměl zdravé spermie,“ svěřuje se. A tak si Milan, teď když je zcela v pořádku, chce zaplatit jistotu, že jednou bude moci mít svého vlastního potomka.

Jeho obavy mají opodstatnění. Před dvaceti lety byl u neplodných dvojic problém hlavně na straně ženy (ze 70 %), dnes se podíl vyrovnal. Ještě před třemi desítkami roků Světová zdravotnická organizace uváděla, že zdravý muž má v jednom mililitru ejakulátu nejméně čtyřicet milionů spermií, nyní je to jen patnáct milionů. V roce 1938 se napočítalo až 120 milionů spermií – byť některé studie říkají, že čísla nelze srovnávat, protože se tehdy používala jiná metodika.

Pro rostoucí počet neplodných mužů mají lékaři několik dnes již obecně známých vysvětlení. Hlavní příčiny spatřují v přehřívání varlat. Muži nosí přiléhavé teplé prádlo, často chodí do sauny, příliš času prosedí na kancelářských židlích. Navíc se do jejich těla dostávají látky z ženské hormonální antikoncepce nebo bisfenoly uvolňující se z plastů.

V Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumali spermie strážníků, kteří většinu dne chodí po venku. Závěr zněl: V zimě, kdy se topí, je jejich spermiogram významně horší než na jaře a v létě. Jeden z garantů výzkumu Radim Šrám připustil, že muži mohou být neplodní jen dočasně. To by pro muže byla dobrá zpráva. Jenže zatím jejich obavy o plodnost rostou.

Společenské důvody

Do kryobank už nechodí jen ti, kteří se chystají například na onkologickou či jinou léčbu, jež by ohrožovala jejich rozmnožovací schopnost. Hlásí se i pánové, jejichž spermiogram je v pořádku. „Zdravotní důvody jsou stále významné, ale stoupá i podíl toho, co lze označit za důvody společenské,“ líčí Marek Koudelka z kliniky Reprofit International, největší svého druhu v tuzemsku. Stále častěji přicházejí právě lidé se sedavým zaměstnáním, ale také ti, kterým hrozí větší riziko úrazu. Třeba sportovci.

Za zpracování vzorku platí několik tisíc korun, následně asi tisíc korun ročně za péči o sperma uložené při teplotě minus 196 stupňů Celsia. O spermie je tu postaráno podobně jako o peníze v bance. Personál zajišťuje, aby se k nim nedostal někdo nepovolaný, aby je nikdo nemohl zneužít. Podle zkušeností z živočišné říše by měly spermie vydržet až desítky let. Z ledového trezoru je však lze vytáhnout jen se souhlasem dárců, u embrya je třeba svolení obou, muže i ženy.

Ústav zdravotnických informací a statistiky zatím poslední zprávu k asistované reprodukci zveřejnil za rok 2012. Podle ní bylo v tuzemsku zahájeno 27 353 cyklů asistované reprodukce, z toho 19 106 u českých žen, nejčastěji ve věku do 34 let. Od roku 2011 se počet zásahů zvýšil o 11 procent. Nutno připomenout – celkový počet narozených dětí byl ve zmíněném roce 108 tisíc.

K TÉMATU:



Z 27 tisíc zdravotnických zásahů připadá téměř polovina na léčení neplodnosti mimotělním oplodněním, dalších šest tisíc je spojeno s transfery mražených embryí.
Osmatřicetiletá vysoce postavená manažerka Gabriela si nechala zmrazit vlastní vajíčka, protože je sama. „Po dětech ale moc toužím a věřím, že je jednou mít budu,“ říká rozhodně Gabriela, která si kvůli zachování soukromí nepřála zveřejnit celé jméno. „Chtěla jsem se zbavit stresu, že mi utíká čas,“ dodává.

Zákrok ji stál třicet tisíc korun, v nichž je zahrnuto i tříleté uskladnění vajíček v kryobance. Za každý další rok si pak zaplatí tisíc korun. Gabriela je typická Evropanka, bruselská studie Centra reprodukční medicíny ukázala, že nejčastěji o zamražení vajíček žádají sedmatřicetileté ženy, jedna třetina z nich ale věří, že je nikdy nebude muset použít. „Kryokonzervace ženám poskytuje psychickou podporu,“ uvádějí autoři studie. Od roku 2009 se o svá zmrazená vajíčka na bruselské klinice přihlásila jen jediná žena, u níž navíc i přes úspěšné oplození nevedl přenos embrya k těhotenství.

S vajíčky je to totiž složité, protože ženské pohlavní buňky patří mezi největší v lidském těle. „Embrya jsou k uložení vhodnější – skládají se z mnoha buněk a když některá nepřežijí, embryo je schopno je nahradit. Vajíčko je pouze jedno,“ podotkl šéf laboratoří Reprofit Vít Hubinka. Řečí čísel: daří se oplodnit jen asi osmnáct procent zmrazených a následně rozmrazených vajíček. Zárodky z ledových skladů naproti tomu přežívají v šedesáti až osmdesáti procentech případů.

Při umělém oplodňování lékaři dříve ženám vkládali více embryí, což ale s sebou neslo riziko, že se jich více také ujme a žena porodí dvojčata či vícerčata. Od roku 2012 pojišťovny hradí čtyři cykly oplodnění proti předchozím třem, ale jen pokud je vpravené jedno embryo. „Zbývající embrya jsou uložena do kryobanky pro případné další použití,“ podotkl lékař Marek Koudelka z Reprofitu. Paradoxně tak i děti, které od sebe dělí i několik let, mohou pocházet ze stejné skupiny spermií a vajíček. „Doba pokročila, na využití zmrazených buněk nelze hledět jako na nějakou druhou třídu,“ dodal šéf laboratoří Vít Hubinka.

Veletrh neplodnosti

Z umělého oplodňování se stal byznys: v tuzemsku fungují čtyři desítky klinik, před deseti lety jich byla polovina. Pro srovnání, v osminásobně větším Německu je jich asi osmdesát. Velkou část zákazníků těch českých tvoří zahraniční klientela. Přijíždějí Rusové, Britové, Němci i Izraelci. „Pacientky si odtud vozí nejen svého lékaře, ale i jakéhosi supervizora, obvykle rabína, který dohlíží na zpracování genetického materiálu. Dokonce ho osobně pečetí,“ popisuje Hubinka. Jen jeho rukama projdou vzorky pro až 25 izraelských párů měsíčně.

Situace dospěla tak daleko, že se v tuzemsku koná i veletrh For Fertility spojený se seminářem pro páry, které mají problém s početímdítěte. „Loni třeba vzbudila rozruch žena, které se rozhodlamít dítě v 35 letech, absolvovala 14 pokusů o umělé oplodnění a až ve svých 46 letech porodila chlapečka,“ poznamenává jedna z pořadatelek Jana Lunerová. I v případě této ženy mohlo hrát roli mrazení materiálu – aby šlo vše zkombinovat ve správný čas.

A tak „dětí od ledu“ přibývá. A přibývat bude. Byť třeba Marek Vácha, katolický kněz a současně přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK, upozorňuje na paradox: „Mluví se o zamražené generaci, ale je embryo něco, nebo někdo? A také můžeme diskutovat o tom, jak striktní jsou zákony kolem jejich dalšího osudu.“ Nedořešeny zůstávají otázky, co s ženami, které si v pokročilém věku vzpomenou, že mají v kryobance uložené zárodky a dítě chtějí třeba v šedesáti letech. A jak má být s mraženými embryi naloženo v případě úmrtí páru, či jen jednoho z nich. Či jak dlouho v kryobankách zárodky vydrží? Mluví se o tom, že i stovky let. Autoři sci-fiuž spekulují, jak tu možná jednou zbudou pro neplodné generace.

Miloš Šenkýř, redaktor LN
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz