Zarděnky patří k poměrně lehkým dětským nemocem, kterých se malí pacienti celkem brzy zbaví. Léčba většinou zahrnuje pouze snižování teploty a ošetření vyrážky, jestliže svědí. Avšak také toto onemocnění může mít komplikovaný průběh. K nejčastějším komplikacím patří ušní infekce, otok nebo zánět mozku či mozkových blan, někdy se dostaví i dočasná porucha krvetvorby.
Pozor na černý kašel, očkování může vyvanout |
Velkým strašákem byly však zarděnky ještě donedávna pro těhotné ženy. Vyrážku typickou pro toto onemocnění totiž způsobuje virus, který se přenáší nejen vzduchem, ale i tělesnými sekrety a také z krve matky na plod. „Obzvlášť velkému riziku jsou vystaveny těhotné ženy, které nebyly očkované,“ upozorňuje Pavla Pokorná z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „V tomto případě hrozí nejen riziko potratu, ale i těžké poškození plodu.“
V Česku se proti zarděnkám začalo očkovat v 80. letech minulého století a proočkovanost populace je téměř stoprocentní. Proto se u nás v současné době tato nemoc prakticky nevyskytuje. „Poslední dva případy, kdy se děti nakazily od svých maminek, jsme zaznamenali v roce 2011,“ říká Radomíra Limberková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro zarděnky Státního zdravotního ústavu v Praze. „Byly to ženy, které pocházely z Vietnamu, kde není očkování proti zarděnkám povinné.“ S největší pravděpodobností se nakazily buď při návštěvě své původní vlasti, nebo od někoho, kdo z této země přijel. V obou případech se novopečeným maminkám narodily děti s těžkým poškozením, které brzy po porodu zemřely.
Ženám, které nejsou očkované a plánují těhotenství, proto lékaři doporučují, aby si nechaly udělat test imunity. Myslet by na něj měly také ženy, které se chystají na cestu do rozvojových zemí nebo pracují ve zdravotnictví či s malými dětmi. Úplně nejlepší podle odborníků ovšem je podstoupit očkování už v dětském věku.
Také u nás se najdou rodiče, kteří odmítají nechat své děti očkovat a argumentují tím, že jejich starší ratolesti spalničky ani zarděnky nedostaly, ačkoli nebyly vakcinované. Podle názoru doktorky Limberkové však tyto děti pouze „parazitují“ na kolektivní imunitě. Jinak řečeno, dětské nemoci se jim vyhýbají především proto, že většina jejich vrstevníků vakcinaci v pravý čas podstoupila.
Spalničky neznámé
Většina lidí si spalničky spojuje s vyrážkou, ale ve skutečnosti má nemoc hned několik typických příznaků, které jí předcházejí. Obvykle se objeví zvýšená teplota až horečka, již provází suchý kašel, rýma a nehnisavý zánět spojivek. Typická červená až červenohnědá vyrážka, jež se šíří postupně od krku přes obličej na trup a končetiny, se přidá asi po 3–5 dnech.
Fámy o očkování se mezi mladými matkami šíří jako lavina, říká vakcinolog Prymula |
Spalničky postihují nejčastěji děti ve věku 4–5 let. Když má nemoc nekomplikovaný průběh, malý pacient je do týdne zdravý. Léčí se jen příznaky – nemocný dostává léky na snížení horečky nebo tlumení kašle, popřípadě přípravky mírnící svědění. Ale někdy se mohou objevit záněty plic či záněty středního ucha, popřípadě průjmy, vzácně i záněty mozku. Díky dobré proočkovanosti populace není v našich končinách v poslední době o spalničkách příliš slyšet. V průměru onemocní jen asi deset pacientů ročně.
„Jen v roce 2014 proběhla menší epidemie spalniček v Ústeckém kraji,“ vzpomíná Dita Smíšková z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze. „Od té doby je výskyt této nemoci opět velmi nízký.“
Také spalničky jsou ponejvíce nemocí importovanou ze zemí, kde není povinné očkování. „Spalničky jsou nyní problémem zejména v rozvojových zemích,“ upozorňuje doktorka Limberková. „Světová zdravotnická organizace proto nedávno vyhlásila celosvětovou očkovací kampaň, která by měla pomoci tuto nemoc postupně eliminovat ve všech státech světa.“ Právě důsledné očkování je totiž stále tou nejlepší zbraní nejen proti příušnicím, ale i proti spalničkám a zarděnkám.
