Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Pro nacisty otročilo 640 tisíc Čechů

Magazín

  17:59
Více než 13 milionu lidí z okupované Evropy bylo za druhé světové války přinuceno otrocky pracovat v nacistickém Německu. Jen z Čech a Moravy to bylo 640 tisíc lidí. Osud totálně nasazených připomíná dokumentární film Tomáše Kudrny „Po dlouhé noci den“.

Dokumentarista Tomáš Kudrna. foto: MAFRA: Dan Materna

Po dlouhé noci den

Film Tomáše Kudrny (2011, ČR, Německo, 89 min) bude promítnut v rámci cyklu Máte právo vědět. Hostem večera bude Andreas Mink, bývalý šéfredaktor magazínu Aufbau a autor knihy o odškodnění obětí nacismu Challenging “Wiedergutmachung” - The Slave Labor Negotiations of 1998–2001. Moderuje Jiří Šitler, který působil jako hlavní český vyjednavač odškodnění obětí nacismu. V rámci večera bude promítnut dokumentární film Po dlouhé noci den, který osobně uvede jeho režisér Tomáš Kudrna.

2. května, 19 hodin. Vstupné 50 Kč.

Langhans – Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha 1 (vedle Foto Škoda)

www.centrumlanghans.cz

Češka Libuše Audrlická, Polka Barbara Müller a Ukrajinka Inna Klimenková... Tři ženy z celkem třinácti milionů lidí, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni v Říši. Monotónní práce v muničních továrnách či v zemědělství pro ně představovala většinou dvanáctihodinové směny v těžkých podmínkách a navíc s vědomím, že touto prací podporují nenáviděný nacistický režim.

Režisér Tomáš Kudrna se ve svém snímku zaměřil nejen na vzpomínky těchto žen ze života v totálním nasazení, ale zároveň se snažil zjistit, jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jejich další osud.

Film se bude promítat ve čtvrtek 2. května od 19 hodin v Langhansu – Centru Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha 1 (vedle Foto Škoda). Hostem večera bude Andreas Mink, bývalý šéfredaktor magazínu Aufbau a autor knihy o odškodnění obětí nacismu Challenging “Wiedergutmachung” - The Slave Labor Negotiations of 1998–2001. Moderuje Jiří Šitler, který působil jako hlavní český vyjednavač odškodnění obětí nacismu.

Až 72 hodin práce týdně

Nacistické Německo mělo problémy s nedostatkem pracovních sil již před vypuknutím 2. světové války. Po odvodu německých mužů do armády se tyto problémy ještě prohloubily. „Na jaře 1942 jmenoval Adolf Hitler durynského župního vedoucího Fritze Sauckela generálním zmocněncem pro pracovní nasazení. Byly zavedeny hromadné nucené nábory, takže již v srpnu 1942 pracovalo v německých podnicích 3,4 miliónu zahraničních dělníků a během dalšího půl roku vzrostl počet nuceně nasazených o další 2 milióny,“ uvádí se na Wikipedii.

Nejhorším druhem totálního nasazení byly otrocké práce, které museli vykonávat vězni koncentračních táborů a váleční zajatci. Jednalo se např. o hloubení a výstavbu podzemních továren či následné práce v nich. Několikatýdenní velmi fyzicky namáhavá práce v nelidských podmínkách, kdy byl nedostatek jídla, odpočinku a velmi špatná hygiena, znamenala smrt vyčerpáním a hladem.

Odhaduje se, že z celé Evropy bylo za 2. světové války nuceně nasazeno 13,5 miliónu lidí, z toho z Protektorátu Čechy a Morava zhruba 640 tisíc. Tomu, kdo odmítl pracovat, hrozila pokuta, vězení nebo deportace do koncentračního tábora.

6000 tisíc Čechů se už nevrátilo

Pracovní a životní podmínky totálně nasazených byly velice těžké. Lidé byli většinou ubytováni v hromadných táborech s nedostatečným hygienickým zázemím, pracovali až 72 hodin týdně, přičemž poskytovaná strava neodpovídala předepsaným normám. Továrny a blízké ubytovny se často stávaly cílem spojeneckých náletů, které měly za úkol ochromit německé hospodářství. Mnoho mladých mužů bylo rovněž zařazeno do německých útvarů protiletecké obrany, technických jednotek, či nacistické polovojenské pracovní organizace Todt, které plnily svoje poslání nejen v nacistickém Německu, ale i v zemích okupované Evropy. V závěru války pracovali nuceně nasazení i při zákopových pracích.

Od roku 1944, kdy docházelo ke stále intenzívnějšímu bombardování továren, využívali zejména mladí lidé nepřehledných situací a uprchli domů, kde se však byli nuceni ukrývat před Gestapem. Z totálního nasazení se nevrátilo zhruba 6000 Čechů, přibližně 60 000 českých občanů zemřelo do dvou let po návratu domů z nucených prací na následky vyčerpání či infekčních chorob.

Po porážce a kapitulaci Německa se stala nucená otrocká práce součástí obžaloby válečných zločinů Německa v Norimberském procesu.

Autoři:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...