Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Proč byli Rožmberkové neplodní? 400 let od vymření záhada trvá

Magazín

  19:01
TŘEBOŇ - Před čtyřmi sty lety vymřel jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Neplodnost se přitom týkala mužů i žen z rodu Rožmberků.

Snímek, který pořídila sonda s kamerou v hrobce Rožmberků. foto: Geo.czČTK

„Ó, nebohá česká země, jak se tobě povede?“ Taková byla poslední slova posledního z Rožmberků Petra Voka podle svědectví Matěje Cyra, který stál u Vokova smrtelného lože.

V neděli 6. listopadu 1611 krátce po čtvrté hodině ranní Petr Vok na svém zámku v Třeboni zemřel, a protože po sobě nezanechal následníka, vymřel zároveň jeden z nejvýznamnějších rodů českých šlechticů.

Snímek, který pořídila sonda s kamerou v hrobce Rožmberků.
Petr Vok z Rožmberka

O významu čtyřstého výročí vymření Rožmberků pro české dějiny vypovídá mimo jiné letošní unikátní rožmberská výstava v Praze, řada akcí spojených s Rožmberky v jižních Čechách nebo osmisetstránková publikace Rožmberkové, kterou nedávno vydal Národní památkový ústav.

I když tato výpravná kniha do nejmenších detailů mapuje bohatou historii rodu s červenou pětilistou růží ve znaku, některé záhady spojené s Rožmberky zůstávají nedořešeny, včetně té základní. Proč vlastně vymřeli? Z jakého důvodu po dvanácti plodných generacích nedokázali dva poslední příslušníci rodu, bratři Vilém a Petr, sami pocházející z osmi dětí, zplodit potomky?

ČTĚTE TAKÉ:

„Abychom získali důkazy o nějaké genetické vadě či vrozené nemoci, museli by genetici zřejmě prozkoumat Petrovy a Vilémovy ostatky. Ani tahle analýza by ale možná neskončila s nějakým jednoznačným závěrem,“ říká historik Jaroslav Pánek, vedoucí autorského týmu publikace Rožmberkové.

Předposlední Rožmberk Vilém uzavřel celkem čtyři manželství, Petr Vok jedno. Všechny ženy byly mladé, řečeno tehdejší terminologií „plodistvé“, přesto nedaly svým mužům nejen toužebně očekávaného syna, ale ani dceru.

Petr Vok - poslední z Rožmberků

  • Narodil se v roce 1539 na českokrumlovském hradě a zemřel 6. 11. 1611 v Třeboni.
  • Mocné, ale zadlužené rožmberské dominium s červenou pětilistou růží ve znaku převzal Petr Vok po smrti bratra Viléma v roce 1592. Už na sklonku života se stal legendou jako podporovatel umění a vědy. Do lidové slovesnosti ale vstoupil především jako bonvián, milovník žen a dobrého vína.
  • Oženil se v roce 1580 s tehdy třináctiletou Kateřinou z Ludanic, manželství ale nebylo šťastné a nevzešly z něj žádné děti. Smrtí Petra Voka rod vymřel.

 Zdroj: Publikace Rožmberkové, rod českých velmožů...

Fakt, že se žádný z bratrů nedočkal potomka, přitom nemusel být ani v tehdejší době nijak výjimečný, kdyby se problémy s neplodností netýkaly i ženské části rodu. Děti totiž neměly ani dvě ze čtyř Vokových sester, i když byly vdané. „A to už je vzhledem k neplodnosti jejich bratrů opravdu neobvyklé,“ říká Pánek. Historici proto odmítají i nejrůznější dobové i dnešní spekulace o levobočcích, které bonvián a milovník žen Petr Vok měl zplodit mimo manželství. „Děti mít prostě nemohl,“ říká Pánek.

Ani neplodnost žen i mužů v poslední generaci Rožmberků v historii českých a evropských šlechtických rodů nemusí představovat až takovou výjimku. Genetici někdy tento jev vysvětlují možnou degenerací, způsobenou dřívějšími sňatky mezi příbuznými.

Zvláštní ale je, že ve stejném období jako Rožmberkové začaly podobným způsobem vymírat i další významné české šlechtické rody. Jako by se příroda či boží prozřetelnost najednou rozhodla „starou“ českou šlechtu totálně zdecimovat a nahradit novou krví.

Historické slavnosti Petra Voka v Třeboni.

„Na přelomu 16. a 17. století vymřeli například páni z Hradce, páni z Boskovic, Krajířové z Krajku a řada dalších rodů,“ říká Pánek.

Snaha dnešních vědců a badatelů, hledajících pro každý jev důvěryhodné vysvětlení, zřejmě tentokrát vyjde naprázdno. „Informace, které by nám pomohly objasnit vymření Rožmberků a dalších šlechtických rodin v poměrně krátké době, nemáme a asi nikdy nebudeme mít. A tak se prostě musíme smířit s tím, že tak rozhodla příroda,“ říká genetik Daniel Vaněk, specialista na takzvanou archeogenetiku.

S Rožmberky zůstává spojena ještě řada dalších dosud neobjasněných záhad, včetně místa, kde se ve vyšebrodském klášteře mají skrývat ostatky Vokových předchůdců. „I kdyby se nám některé věci z historie rodu nikdy nepodařilo objasnit, mnohem důležitější je obrovské architektonické, umělecké a duchovní dědictví, které nám Rožmberkové zanechali a z kterého dodnes můžeme vycházet,“ říká Jaroslav Pánek.

Autor: