Svítí jenom zdroj světla, ostatní předměty světlo jen odrážejí. Svítí slunce, měsíc nesvítí, ale odráží sluneční svit. Stejně je to s očima koček, a nejen jich. Oči „ svítí“ také psům a dalším masožravcům, ale i býložravcům, hlodavcům, kytovcům, některým plazům, vačnatcům a parybám. Přestože je u každé skupiny vyvinuto trochu odlišné provedení, účel a mechanismus je tentýž.
Účelem je vidět okolí i při velmi nízké intenzitě osvětlení a mechanismem je vložení zrcadlové vrstvy do sítnice. Sítnice je část oka, kde se vyskytují speciální buňky reagující na světelnou energii. Pokud je tato energie příliš malá, světločivné buňky nepodráždí. Vložíme- li však za vrstvu světločivných buněk vrstvu zrcadlovou, světelný paprsek se odrazí a projde ještě jednou v obráceném směru. Světločivná buňka není podrážděna jen jednou, ale dvakrát, a tím světelný podnět zesiluje. Proto většina živočichů vidí v noci lépe než člověk.
Za normálních podmínek je u všech zvířat (člověka nevyjímaje) zornice černá, protože světlo dopadající do oka je zcela pohlceno uvnitř oka a neodráží se ven. Nemůže je tedy vidět pozorovatel.
Pokud však použije pozorovatel silné světlo (reflektor auta, blesk), intenzita světla je natolik vysoká, že se odrazí od sítnice a zobrazí pozorovate li její barvu. U člověka je to červená, protože sítnice obsahuje cévy naplněné krví. U zvířat, která mají zrcadlovou vrstvu, modrobílá, protože světelný paprsek je odražen zrcadlovou vrstvou buněk stejným způsobem, jako by jej odrazilo obyčejné zrcadlo.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky .cz. Obálku označte Věda – záhady.
