Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Proč mají líní rodiče šťastnější děti?

Magazín

  7:00
Vlnu líného rodičovství rozpoutal britský spisovatel a novinář Tom Hodgkinson, otec tří dětí, piják piva a milovník barů. Minulý týden přijel tento hráč na ukulele do Brna, kde hlásal své evangelium na konferenci o aktivním rodičovství.

Základní premisa líného rodičovství zní: Chcete, aby z vašich dětí v klidu vyrostly samostatné, sebevědomé bytosti, které vědí, co chtějí? Nechte je být! foto: Ilustrace: Marek Pokorný

Knihu Líný rodič jsem napsal, abych pomohl rodičům. Ne dětem,“ zdůrazňuje třiačtyřicetiletý Tom Hodgkinson, který si každý den po obědě na hodinku zdřímne. „Vždyť každý, kdo má malé děti, se musí především vyspat,“ říká.

Jeho kniha Líný rodič s podtitulem Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství byla pokřtěna v Británii na jaře 2009 a rychle se rozšířila do dalších zemí – ve stejném roce vyšla v češtině (a minulý týden v dalším, už několikátém dotisku), loni se prosadila na americkém trhu. Je tedy evidentní, že Tom Hodgkinson, renomovaný odborník na lenost, nabízí rodičům na celém světě něco, co potřebovali – úlevu.

„Líný rodič nabízí ve výchově dětí hodně svobody, nemusíte se do ničeho nutit. Děti si hrají samy a vy koukáte, co z toho bude. Striktně se snažím jen o to, aby chodily brzy spát a já si mohl po osmé otevřít pivko,“ říká.

Jak být soběstačným? Poradí vám Tom Hodgkinson už příští rok.

Chci zábavu!
Byly doby, kdy měl Tom jen syna Arthura, kterého se neustále snažil „rozvíjet“. Když zaplakal, Tom a jeho žena Victoria přiskočili. Když zakňoural, že se nudí, rychle ho někam přihlásili. Kupovali mu nejrůznější pomůcky, chodítka, hry, hračky. Až jednoho dne syn zařval: „Já... potřebuju... nějakou... ZÁBAVU!“ To Toma vyděsilo. „A když nám ve čtyřech letech řekl, že chce laptop, bylo mi definitivně jasné, že děláme něco špatně,“ vzpomíná dnes. „Byli jsme vystresovaní a vyčerpaní, hodně jsme pracovali a málo spali. Líného rodiče jsem začal psát vlastně proto, abych přežil dětství svých dětí.“

Tehdy se ponořil do klasických knih o výchově – a zašel daleko. Přeskočil moderní dětskou psychologii a přečetl naopak knihu Emil čili o výchově J. J. Rousseaua, studoval středověké prameny. Po detailním historickém výzkumu našel citát svého slavného krajana, spisovatele D. H. Lawrence. Ten v roce 1918 napsal, že nejlepší, co můžeme pro svoje děti udělat, je nechat je na pokoji.

S pojetím líného rodičovství souhlasí i maminka Stelly a Bruna, herečka Anna Geislerová.

Mezitím se Tomovi narodili další syn a dcera: Arthurovi, pokusnému králíkovi Hodgkinsonova evangelia, je dnes jedenáct, dceři Delilah devět a Henrymu šest. „Musím říct, že už teď pozoruji výsledky líného rodičovství. Nejen že si děti samy hrají, ale umějí taky umývat nádobí a dobře vaří,“ chlubí se autor bestselleru. Ne nadarmo je na obalu anglického vydání Líného rodiče fotka dospělých popíjejících martini a batolete, které jim jejich drink míchá.

„Moje knihy se dobře prodávají hlavně v zemích, kde se hodně dře, jako je Německo, severní Evropa a Spojené státy. Zato v Mexiku mi řekli: ‚Knihy o lenošení? No a co, to tady děláme všichni!‘“

Ale vážně: novinář Hodgkinson tady lehkým perem a přesně popisuje koloběh moderního rodičovství: čím víc pracujeme, tím méně se dětem věnujeme. O to víc jim chceme dopřát. O to víc musíme pracovat, abychom všechny jejich kroužky zaplatili. Pak ovšem musíme jejich výchovu svěřit jiným. Když dětem pořád organizujeme čas, odvyknou si hrát samy, tráví většinu času někde zavřené a skoro nás nevidí. A když si zvyknou, že jim čas organizuje někdo jiný, těžko si pak jednou najdou svoje nezaměnitelné místo ve společnosti. „Úrodné zanedbávání je podle mne pro děti dobré. Když jim moc zasahujete do života, netroufnou si nic zkusit samy,“ říká Hodgkinson a přidává zásadní detail: „Snažím se pracovat málo. Píšu každý den od devíti do jedné, zbytek času trávím s dětmi nebo se starám o dům.“

Rychlokurz líného rodiče

Základy Hodgkinsonova evangelia, kvitovaného s povděkem například v Americe, Finsku, Belgii či Německu, vám osvětlí následující dvacatero, volně převzaté z knihy Líný rodič.

1. Odmítáme myšlenku, že rodičovství vyžaduje těžkou dřinu.
2. Zavazujeme se, že své děti necháme být.
3. Odmítáme přebujelý konzum, jenž útočí na děti od chvíle, kdy se narodí.
4. Čteme jim poezii a fantastické příběhy bez mravních ponaučení, zpíváme.
5. Pijeme alkohol, aniž máme pocit viny.
6. Odmítáme své puritánské já.
7. Neplýtváme penězi za rodinné výlety za zábavou ani za dovolené.
8. Líný rodič je šetrný rodič.
9. Líný rodič je vynalézavý rodič.
10. Ráno zůstáváme v posteli tak dlouho, jak jen to jde.
11. Snažíme se nezasahovat.
12. Hrajeme si v polích a lesích.
13. Vyháníme je na zahradu a zavíráme dveře, abychom mohli uklidit dům.
14. Oba pracujeme tak málo, jak je to jen možné, zejména když jsou děti malé.
15. Čas je důležitější než peníze.
16. Šťastný nepořádek je lepší než skličující pořádek.
17. Pryč se školou.
18. Naplňujeme dům básněmi, hudbou a veselím.
19. Přijímáme odpovědnost.
20. Existuje mnoho cest.

Ano, tušíte správně. Líné rodičovství může být, navzdory Hodgkinsonově programové lenosti, totiž pěkná dřina. Líný rodič je totiž s dětmi často doma. Sleduje je a důvěřuje jim, že si samy vyberou tu nejlepší cestu. Nepustí je sice moc často k počítači, ale hraje s nimi karty, přetahuje se na laně, učí je jezdit na kole. Hodgkinson a jeho žena opustili v roce 2002 dům v západním Londýně a pronajali si farmu v hrabství Devon na jihozápadě Anglie. „Můžeme se tady o děti míň starat, hrají si venku a dají pokoj. Až trochu vyrostou, asi se vrátíme do Londýna,“ říká autor líné strategie dnes.

K filozofii líného rodičovství podle Toma Hodgkinsona se u nás otevřeně hlásí třeba topmodelka a trojnásobná matka Tereza Maxová.

Ani na vesnici to ale britský kazatel lenosti nemá lehké: „Uplatnit moji filozofii v dnešní společnosti, která miluje workoholiky a je zneurotizovaná koloběhem práce, stres, únava, nedostatek peněz, je dost těžké,“ říká.

TOM HODGKINSON (43)

Je mimo jiné také anarchista a humorista, hraje na ukulele – proto si v Brně neplánovaně zahrál s formací Ukulele Orchestra jako Brno.

Jako mladík prožil dva nešťastné roky v pozici rešeršéra v nedělníku Sunday Mirror, poté ho vyhodili. Od roku 1993 je šéfredaktorem kultovního časopisu Lenoch (The Idler), který spoluzaložil. V roce 1999 měl firmu na dovoz absintu z Čech do Anglie, která však brzy zkrachovala.

Napsal knihu How to be Idle (Jak být líný), která byla přeložena do dvaceti jazyků a bestsellerem se vedle Británie stala například v Itálii a Německu. Občas píše pro prestižní britské noviny a časopisy (The Guardian, Daily Telegraph a další).

Líný rodič (The Idle Parent) vyšel v roce 2009; ve stejném roce se objevil na pultech knihkupectví i v České republice. K filozofii líného rodičovství se podle Toma Hodgkinsona u nás otevřeně hlásí třeba herečka Aňa Geislerová nebo topmodelka Tereza Maxová. 

Hodgkinsonova nová kniha o tom, jak být soběstačným, se jmenuje Staré dobré časy a na český trh bude uvedena na jaře 2012. Autor při té příležitosti plánuje další návštěvu České republiky.

„Nikdo na mě neházel rajčata, tak snad dobré,“ zhodnotil při našem rozhovoru svou hodinu a půl trvající přednášku v plné aule brněnské fakulty sociálních studií, která skončila potleskem.

Redakčně kráceno. Text vyšel v sobotní příloze Lidových novin Relax 22. října.