K předvánočnímu vypětí se přidává nedostatek slunečního svitu, na který jsme velmi citliví. Výsledkem může být únava, vyčerpání, ale také problémy se spánkem, potíže s trávením či pocity napětí nebo smutku. I tak se může projevit deprese, jedno z vůbec nejčastějších psychických onemocnění. Alespoň jednou za život v různé míře závažnosti potká zhruba každého desátého z nás.
Odbornou pomoc však vyhledá jen zlomek nemocných, a to nejen v Česku, ale i v jiných vyspělých zemích světa. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je v Evropě léčena pouze polovina pacientů s těžkou depresí. Ti zbývající, i když léčbu potřebují, léčeni nejsou.
Nemalá část nemocných se nedostane k odpovídající léčbě, protože se obává zaklepat na dveře ordinace. „Je potřeba celou populaci stále vzdělávat v tom, jaké jsou typy duševních poruch a že ne každá deprese či úzkost je bláznění,“ shrnuje docent Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Přitom depresivní i mnohé další psychické poruchy je možné účinně léčit, a dokonce lze jejich vzniku předcházet. Přibývá totiž studií ukazujících na vztah mezi životním stylem člověka a výskytem duševních poruch.
„Moderní, západní typ jídelníčku – vysoce zpracované, rafinované potraviny – vede nejen ke zvýšenému výskytu chorob srdce a cév, nádorů, obezity a cukrovky II. typu, ale také k mnoha duševním poruchám. Mezi ně patří třeba porucha chování s hyperaktivitou (ADHD), autismus, úzkosti, deprese, psychózy a demence,“ shrnuje lékařka Alex Richardsonová, která působí na Oxfordské univerzitě a zabývá se výzkumem vlivu potravy na náladu, chování a vnímání člověka.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
- Psychické poruchy jsou chorobami celého těla
- Deprese jsou horší než chudoba
- Prevence patří také do psychiatrie
- Rybí nezmaři si zvykli na jedy