Vyplynulo to z průzkumu magazínu Studenta, kterého se na začátku února zúčastnilo na 650 studentů z pěti univerzitních měst. Na vládu by měly jít v příštích týdnech dva reformní zákony, počítají se změnami v samosprávách škol a se zavedením školného.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na otázku, zda mají o připravované reformě dostatek informací, odpověděla jednoznačně kladně jen necelá tři procenta respondentů. "Nejméně informovaní se přitom cítí být studenti z Brna - je jich až 84 procent z celkového počtu oslovených brněnských studentů," uvedla Martina Čmielová ze společnosti organizující průzkum.
V rámci přípravy reformy zatím vznikl věcný záměr zákona o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. Normy mají upravit fungování univerzit, školné, studijní spoření a půjčky na vzdělání. Odmítly je však vysoké školy, ale také studenti a opozice. Akademici považují oba zákony za nedodělané a požadují jejich stažení a přepracování. Obávají se omezování akademických svobod.
Reformy jsou podle studentů nutné, nelíbí se jim jejich podoba
Studenti si přitom podle ankety uvědomují nutnost reforem. "Na otázku, zda jsou spokojeni se současným stavem českého vysokého školství, odpovědělo záporně téměř 60 procent dotazovaných. Pouze čtyři procenta respondentů je zcela spokojeno se současnou situací a potřebu reformy nevnímá," konstatovala Čmielová.
Daleko více nespokojených studentů je v menších univerzitních městech jako Ostrava, Zlín nebo Plzeň, až 71 procent. Oproti tomu v Praze a Brně je zcela nebo částečně nespokojeno přibližně 53 procent dotazovaných.
Proti stávající podobě reformy ale chtějí studenti nadále protestovat. Na poslední únorový týden plánují protestní pochody, akce i otevření akademické půdy veřejnosti. Nevyloučili ani celorepublikovou demonstraci.
