Asi třetina středoškoláků je už podle jeho slov závislá na nikotinu. Přibližně stejný počet středoškolských studentů má opakovanou zkušenost is marihuanou. Přibývá také těch, kteří berou pravidelně léky a závislosti navzájem kombinují. Přesto jen málokterá rodina včas připustí, že jejich dítě má regulérní problém a potřebuje specializovanou pomoc.
Oblíbené pití v tazích
„České děti a dospívající patří ve vztahu k alkoholu k nejohroženějším na světě,“ tvrdí primář oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické nemocnice Praha-Bohnice Karel Nešpor. „Je to dáno nízkým zdaněním alkoholu, ale také tím, že máme slabé a slabě prosazované zákony o prodeji alkoholických nápojů nezletilým.“
Češi a alkohol
|
Běžné nealkoholické nápoje jsou u nás navíc dražší než alkoholické. Není proto divu, že máme v Evropě pověst státu, kde mohou alkohol snadno koupit i lidé mladší 18 let. Amnohé cestovní kanceláře k nám proto lákají teenagery na alkoholové výlety.
Nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích je dnes velmi oblíbené pití v tazích (binge drinking) neboli nárazové popíjení velkých dávek alkoholu. Jeho rozšířenost u nás potvrdila reprezentativní data shromážděná před čtyřmi lety v rámci evropské studie ESPAD. Ve věkové kategorii 16 až 17 let pila v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce více než čtvrtina chlapců a asi 17 procent dívek. V pití a kouření navíc v poslední době dívky zdatně dohánějí chlapce.
„Souvisí to asi s tím, jak se stále více vyrovnávají rozdíly mezi pohlavími,“ uvádí profesor Michal Miovský, „svou roli ale hraje i celkový životní styl a reklama.“ Autoři reklamních kampaní popíjení už dávno nelíčí jako ryze chlapskou záležitost, ale stále častěji propagují nízkoalkoholické koktejly a další „dívčí“ pití.
„Řada studií přitom jasně prokázala, že alkohol poškozuje dospívající mozek mnohem více než u starších lidí,“ říká primář Nešpor. Právě během dospívání dochází totiž k rychlému vývoji těch částí mozku, které souvisejí s pamětí i se schopnostmi řešit problémy, plánovat a zvládat emoce. Mladiství konzumenti alkoholu tak často trpí poruchami paměti a pozornosti, mívají horší schopnost se ovládat a rozhodovat.
U mladších dětí pak hrozí riziko otrav, k nimž dochází už po konzumaci nízkých dávek alkoholu. Podle primáře Nešpora stát v prevenci soustavně selhává a rodiče proto musejí spoléhat zejména na sebe. Především by měli alkohol před svými ratolestmi zamykat, věnovat dětem dostatek času a laskavé pozornosti a také doma stanovit rozumná pravidla a omezení.
Dospělí už kouřit nezačínají
Reklama hraje důležitou roli také u cigaret. „Výrobci tabákového zboží potřebují dostat své zákazníky do závislosti dřív, než dostanou rozum,“ říká docentka Eva Králíková z centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „Soudnost se v mozku vyvíjí někdy kolem patnáctého roku života, dospělí už kouřit prakticky nezačínají.“ ̈
Těhotenství a alkohol? Češi jsou tolerantnější než Slováci |
Vsoučasné době si přitom většina českých dětí svou první cigaretu zapálí ve dvanácti letech. V době, kdy mozek ještě není zralý, a závislost proto vznikne snáz a bude silnější. Docentka Králíková dokazuje, že je to dáno zejména nedostatkem účinných opatření proti tabáku. K tomu, aby se současná situace zlepšila, by podle ní bylo zapotřebí zdanit cigarety tak, aby krabička stála 200, až 300 korun a její vzhled byl co nejméně lákavý. Zakázat reklamu na tabákové výrobky a prodávat je jen v kamenných obchodech s licencí. Vytvořit účinnou vzdělávací kampaň a postarat se o to, aby léčba závislosti na tabáku byla co nejdostupnější. Už proto, že děti léčených rodičů méně kouří.
Realita má ovšem k ideálu zatímdost daleko. Souvisí to i s tím, že řada rodičů hubuje své děti za to, co sami dělají. „Máma – zvyklá zahánět každý stres prášky nebo cigaretou – nechápe, jak je možné, že totéž dělá i její dcera,“ upozorňuje profesor Miovský. Podle slov docentky Králíkové ve skutečnosti kouření stres neodstraňuje, ale spíš zhoršuje.
Odhodlat se k návštěvě odborníka bývá pro mnohé rodiče obtížné už proto, že závislost považují za velké stigma. Navíc se obávají i toho, že by dítě během léčby zameškalo školní docházku. Ve skutečnosti je však mnohem nebezpečnější neléčená závislost, která může odstartovat i řadu dalších psychických problémů – od sebepoškozování přes depresi až po schizofrenii. A terapie pak bývá složitější a delší.
Léčba i s rodiči
Až do loňska existovala prakticky jediná možnost – umístit dítě trpící závislostí na specializované lůžkové oddělení. Studie z let 2012 a 2013 ale upozornila na potřebnost doposud neexistující ambulantní péče pro děti a dospívající závislé na návykových látkách. Před rokem proto spustila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou projekt pod názvem „ambulance dětské a dorostové adiktologie“. S tím, že pokud se osvědčí, bude možné totéž uskutečnit také v dalších krajích.
„Konečné výsledky ještě nemáme, ale už je nám jasné, že řadu věcí bude zapotřebí prodiskutovat,“ říká profesor Michal Miovský. Vpraxi totiž zjistili, že ambulantní terapie je časově i personálně velmi náročná. Pokud má být navíc léčba úspěšná, je zapotřebí, aby se jí kromě dítěte pravidelně účastnili i rodiče. Už proto, že dětské závislosti ve velké většině případů souvisejí se situací v rodině.
Získat si důvěru dětí i rodičů a přesvědčit je, aby na terapii pravidelně docházeli, je přitom leckdy velmi obtížné. Nejlépe se prozatím jeví model, kdy se adiktolog po celou dobu léčby věnuje pouze jednomu pacientovi, kterému sestaví individuální léčebný plán. A jedná nejen s dětmi a rodiči, ale i se sociálními pracovníky nebo učiteli, což bývá ovšem hodně náročné a ne každý člen týmu dokáže tuto situaci zvládnout.
Podle slov profesora Miovského bude třeba do budoucna upřesnit také způsob financování podobné ambulantní ordinace už proto, že její činnost zasahuje i do jiných než zdravotnických oblastí. Dosavadní výsledky jsou však přesto velmi povzbudivé.
„V současné době ještě není hotovo konečné vyhodnocení celého ročního pilotního projektu, proto by bylo předčasné vyhlašovat definitivní závěry,“ říká za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu její mluvčí Oldřich Tichý. „Nicméně předpokládáme, že VZP bude v podpoře projektu pokračovat.“
