Po staletí v mnoha kulturách bývalo pravidlem, že to byli prvorození – a zejména synové –, kteří platili za pokračovatele rodu a převzali žezlo či rodinný podnik. Ve starověkém Japonsku byl například status později narozených dětí v rodině označován jako „studená rýže“, jelikož nejprve se mohli najíst rodiče a prvorozený potomek a teprve potom mladší sourozenci. Na ně však často mnoho nezbylo nebo už bylo jídlo studené. Pořadí narození také ovlivnilo, jakého se člověku dostalo vzdělání či s kým uzavřel sňatek. Mohlo tedy předurčit směr celého života.
Vinnetoua nahradil Poseroutka. Vyrůstá první generace dětí, která čte jiné knihy |
V současné západní společnosti už tolik neplatí, že člověk bude v životě znevýhodněný, pokud se narodil jako druhý. Mezi vědci a psychology se ovšem nadále vedou debaty o tom, jak velký vliv na nás má počet sourozenců, jejich pohlaví a pořadí narození. Teorii, že pozice dítěte v rodině přispívá k formování osobnosti, prosazoval jako první na počátku 20. století rakouský lékař a psycholog Alfred Adler, současník Sigmunda Freuda. Freud ale jeho názor nezastával a Adler nakonec založil vlastní školu individuální psychologie.
Učitel mladších
Od té doby byl proveden nespočet studií, které Adlerovu teorii potvrzují i vyvracejí. V jedné z posledních z loňského léta vědci z americké Illinoiské univerzity zkoumali vliv pořadí narození u 370 000 amerických středoškoláků. Dospěli k závěru, že to, kdy se člověk narodil, se projeví na jeho inteligenci.
Studie ukázala, že prvorození mají v průměru o jeden bod vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Vědci si to vysvětlují tím, že prvorození vyrůstají mezi dospělými a od rodičů se jim dostává nejvíce pozornosti. Oproti jedináčkům, kteří podle výše IQ skončili mezi prvorozenými a druhorozenými, ale mají navíc výhodu, že zastávají roli učitele mladšího sourozence, čímž se sami procvičují a zlepšují.
Chcete chytré děti? Mějte je dva roky po sobě |
Jiní odborníci ovšem hlavní roli pořadí narození vidí jinde. ,,V běžném životě nezáleží, zda je IQ člověka 120, nebo 121,“ říká výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví Radim Kuba, který se zkoumáním sourozeneckých konstelací dlouhodobě zabývá. ,,Dětství a prostředí, ve kterém jsme vyrůstali, ale zásadně ovlivní naše chování a pohled na svět, a svůj význam tudíž má i pořadí narození,“ tvrdí Kuba.
Výsledky několika studií ukázaly, že například prvorození bývají v mnoha rysech více podobní jiným prvorozeným než svým vlastním sourozencům, ačkoli by se dalo očekávat, že lidé, kteří sdílí geny, pochází z jedné rodiny a prošli stejnou výchovou, si budou podobnější. Dědičné jsou ovšem převážně fyzické vlastnosti člověka, a to až z osmdesáti procent, u osobnostních rysů je to ale přibližně kolem třiceti až čtyřiceti procent.
Pořadí narození má vliv zejména proto, že ačkoli potomci vyrůstají ve stejné rodině, často se jim dostane výchovy, jako kdyby měl každý jiné rodiče. ,,Každé dítě, které se do rodiny narodí, má jiné podmínky,“ vysvětluje psycholožka Jitka Douchová.
Nový výzkum: děti by chtěly mladší rodiče - nejmíň o šest let |
Příchod prvního dítěte je pro rodiče významná životní událost a věnují mu nejvíce času a pozornosti. ,,Je to rozechvělá premiéra a do vínku dítěte se na něco zakládá dlouho před jeho narozením,“ říká Jitka Douchová. ,,Roli hrají představy a sny budoucích rodičů o tom, jaké dítě bude, jak bude vypadat a co všechno v životě dokáže.“
Na privilegia prvorozeného vzpomíná i nejstarší ze čtyř dcer Michaela Spěváková:,,Jako první dítě a zároveň i vnouče a pravnouče jsem zpočátku byla více hýčkaná a dostalo se mi hodně péče.“ Každý výkon dítěte, první krůček či slovo jsou rodiči intenzivně prožívány a oslavovány, dítě cítí podporu a ocenění a následně má i silnější motivaci k dosažení úspěchu. Jedináčci a prvorození bývají ambiciózní, kariérně úspěšní a mívají vyšší vzdělání i příjem.
Syndrom perfekcionisty
Z průzkumu společnosti Vistage, která sdružuje ředitele a vedoucí pracovníky amerických firem, například vyplynulo, že třiačtyřicet procent manažerů ve vedoucí pozici jsou právě prvorození. Nejstarší ze sourozenců častěji zastávají povolání ve vědě, medicíně nebo právní praxi, kde je potřeba zodpovědnost, sebekázeň a vysoké soustředění. Důvodem může být i fakt, že na první dítě bývají rodiče přísnější a náročnější. ,,Rozhodně na mě kladli vyšší nároky než na mé mladší sourozence,“ říká Spěváková.
Sebedůvěru nahradí drogami, popisuje studie školáky základních škol |
Výhody v hojnosti rodičovské pozornosti nevidí ani manažerka Nikola, která nemá sourozence žádné. ,,Jedináček má všeho nadbytek – lásky, peněz, ale i strachu nebo očekávání. Rodiče nemají více dětí, mezi které by to přerozdělili,“ říká.
Jedináčci a prvorození mohou v důsledku zažívat to, co se nazývá syndromem zklamaného perfekcionisty ,,Vyšší tlak a náročnost rodičů a dospělého světa může způsobit tendence k perfekcionismu a nedostatek sebedůvěry dítěte,“ vysvětluje Kuba. Prvorozeným bývá přisuzován vážnější přístup k životu a studie naznačují, že ve srovnání s mladšími sourozenci bývají méně šťastní a spokojení.
Později narození potomci nebývají za své první výkony tolik oceněni. Rodiče to u starších dětí zažili několikrát, zároveň ale mají víc zkušeností, vědí, že dítě není z cukru. Jsou uvolněnější a mohou slevit i ze svých požadavků. ,,Často platí, že s každým dalším dítětem se disciplína a režim v rodině uvolňuje,“ říká Kuba.
