Vliv činnosti Stasi na jednotlivé oblasti někdejší Německé demokratické republiky (NDR) začal být patrný už po sjednocení Německa v roce 1990. Spojení obou německých států následovala velká vlna migrace z východu na západ země a podle studie Institutu pro budoucnost práce (IZA) byly odchody zvlášť patrné v místech intenzivnější činnosti tajné policie, která byla východoněmeckou obdobou československé Státní bezpečnosti (StB).
Tragikomické fotky tajných agentů Stasi. Výstava začala v Pardubicích |
„Až 40 procent úbytku východoněmeckého obyvatelstva se dá vysvětlit tím, že se lidé stěhovali pryč z oblastí, kde je státní bezpečnost zvlášť intenzivně sledovala,“ uvádí studie. Celkem ztratila bývalá NDR po sjednocení 15 procent obyvatel, jejich počet klesl na 13 milionů. Na západ odešli zejména dobře vzdělaní nebo mladí lidé.
Méně živnostníků
Úbytek obyvatel oslabil hospodářskou situaci bývalé NDR. Odborníci IZA ale upozorňují, že činnost Stasi se na hospodářském zaostávání východu za západem Německa projevila i dalším způsobem.
V místech, kde byla státní bezpečnost mimořádně aktivní, dodnes působí méně živnostníků a vzniká méně firem než v ostatních částech někdejší NDR. Studie to vysvětluje tím, že lidé v těchto místech mají vzhledem k historické zkušenosti velkou nedůvěru k okolí, a proto jim chybí odhodlání riskovat. Malé firmy a živnostníci jsou přitom podle IZA hlavním motorem ekonomického rozvoje země.
Nedůvěra vůči společnosti se projevuje i sníženým zájmem o věci veřejné. Podle IZA lze zkušenostmi s činností Stasi vysvětlit i to, proč je v bývalé NDR dlouhodobě nižší volební účast než v západních spolkových zemích.
  |
NDR patřila v někdejším východním bloku mezi země s největším počtem spolupracovníků tajné bezpečnosti. Do sledování spoluobčanů se zapojila skoro dvě procenta obyvatel země - Stasi měla v 80. letech 91.000 kmenových zaměstnanců a 180.000 neoficiálních spolupracovníků.
