Raketoplán Discovery odstartoval na svou poslední misi

Jak závažný by to mohl být problém, však zatím není jasné. Podle odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka by součásti, které narazily do pláště raketoplánu, neměly způsobit větší problémy a ohrozit tak návrat stroje zpět. 

Discovery dosáhl oběžné dráhy po 8,5 minutě letu ve výšce 225 kilometrů nad Zemí při rychlosti více než 28.000 kilometrů za hodinu.

"Je to stroj, takže do posledních sekund nikdy nevíte, jak se budou chovat všechny součástky. Ale teď to vypadá dobře," varoval přitom během dne šéf řízení startů raketoplánů Mike Leinbach.

Dodal ale, že do vnější palivové nádrže stroje se zhruba tři hodiny tankovalo palivo a počasí je také příznivé. Všechny okolnosti nakonec zůstaly příznivé a raketoplán Discovery se tak mohl vydat i se šetičlennou posádkou na palubě na poslední ze svých 39. misí.

Podívejte se, co odpadlo z Discovery krátce po startu:

Posádka Na palubě Discovery bude šest zkušených astronautů. Jeden z dvojice mužů, kteří se během mise vydají do volného kosmu, Stephen Bowen, se členem posádky stal teprve minulý měsíc. Nahradil totiž kolegu Timothyho Kopru, jenž se zranil na jízdním kole.

Palivová nádrž byla během odpoledne SEČ naplněna dvěma miliony litrů zkapalnělého vodíku a kyslíku. Během tankování paliva nebyl zaznamenán žádný únik vodíku. Tentokrát se neobjevily ani praskliny na nádrži, což naposledy odložilo start posledního ze zbylých čtyř raketoplánů.

Discovery se má připojit k ISS ve výšce 354 kilometrů nad Zemí v sobotu a vrátit se zpět na floridský Mys Canaveral 7. března, upřesnil americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti plánují dva výstupy do volného prostoru, při kterých budou vždy po dobu kolem 6,5 hodiny především provádět opravy a údržbu ISS.

Discovery při svém 39. letu zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kam kromě šestice astronautů a obvyklých zásob dopraví i humanoidního robota Robonauta 2 (R2). Půjde o vůbec prvního mechanického humanoida, který bude vynesen do vesmíru. Součástí nákladu je také logistická plošina pro práci vně stanice, víceúčelový modul a náhradní díly na nutné opravy.

Podívejte se na fotogalerii

Zakotvení Discovery bude také historickým momentem. Poprvé totiž budou na orbitálním komplexu přítomny technologie všech hlavních vesmírných velmocí současnosti. Jde o dva ruské moduly a nákladní lodě z Ruska, Japonska i Evropy. Kanada dodala robotickou paži. Ve čtvrtek ráno na ISS zakotvila evropská nákladní loď Johannes Kepler, která minulý týden odstartovala z Francouzské Guyany.

Raketoplán Discovery Discovery je nejdéle sloužícím a nejvytíženějším ze zbylých čtyř raketoplánů NASA. Poprvé se proletěl po oběžné dráze v roce 1984. Discovery nalétal téměř 250 milionů kilometrů. Během 38 misí strávil na oběžné dráze 351 dní, tedy téměř celý rok. Zemi obletěl 5628krát a nesl celkem 246 členů posádky. V roce 1998 byl na jeho palubě nejstarší člověk, jenž kdy letěl do vesmíru - sedmasedmdesátiletý bývalý astronaut John Glenn. Během své služby se Discovery podílel na několika meznících v dějinách kosmonautiky. Mimo jiné byl první vesmírnou lodí, která "odchytila" družici a dopravila ji zpátky na Zemi. Tento raketoplán také do kosmu vynesl Hubbleův teleskop. Spojené státy se rozhodly do poloviny roku program letů raketoplánů po 30 letech zcela ukončit. Důvodem je nákladnost jejich provozu a potřeba získat prostředky na vývoj výkonnějších vesmírných korábů. V dubnu se má na svou poslední cestu do vesmíru vydat raketoplán Endeavour a koncem června Atlantis.