"Dobrá práce, skvělé přistání," ocenila pozemní kontrola astronauty pod vedením Stevena Lindseyho. "Lodi, která znovu a znovu razila cestu, říkáme: 'Sbohem, Discovery'," zaznělo také z řídícího střediska amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Discovery během téměř 27 let, po které ho NASA používal, na oběžnou dráhu vynesl 246 astronautů a Zemi obletěl 5830krát. Ve vesmíru strávil celkem 365 dní a nalétal 238 milionů kilometrů, což je nejvíce ze všech amerických raketoplánů.
Raketoplán zamíří do muzea
Příprava na předání Discovery Národnímu leteckému a vesmírnému muzeu Smithsonian ve Washingtonu bude trvat několik měsíců, pak jej budou moci obdivovat návštěvníci. Do Washingtonu má Discovery na svém hřbetu dopravit velkokapacitní letadlo Boeing 747-400.
Během poslední mise strávil raketoplán ve vesmíru 13 dní, jeho let vedení NASA oproti původním plánům prodloužilo o dva dny. Se šesti astronauty na palubě zamířil již potřinácté k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou jeho posádka rozšířila o víceúčelový modul Leonardo a vnější plošinu Express Logistics Carrier. Na orbitální komplex také dopravila humanoidního robota zvaného Robonaut 2 (R2), který je vůbec prvním robotem svého typu ve vesmíru.
Závěrečný let Discovery dokončil podle agentury Reuters americkou část výstavby ISS, kterou ve vzdálenosti asi 350 kilometrů od zemského povrchu buduje od roku 1998 společnými silami 16 zemí. Sesterské lodě Endeavour a Atlantis se sice ještě k ISS vydají se zásobami, pak ale budou Američané do vesmíru létat po určitou dobu jen ruskými kosmickými loděmi. Zásoby na vesmírnou stanici mají dopravovat také Evropané, Japonsko a dvě americké firmy.
K ukončení provozu raketoplánů vedly NASA zejména vysoké finanční náklady na program, který byl v minulosti poznamenán i dvěma tragickými nehodami. V lednu 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger a v únoru 2003 se při návratu do zemské atmosféry rozpadl raketoplán Columbia. Při obou neštěstích zemřelo sedm astronautů.
