Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rakovina hýbe i s psychikou. Zdravotnictví hledá řešení

Zdraví

  6:00
Rakovina dokáže v lidském těle napáchat velké škody. Zamávat ovšem umí také s psychikou pacientů. V řešení tohoto problému má ale české zdravotnictví co dohánět.

Každoročně přibude v České republice 80 000 nových nádorů. Většina Čechů se tak s rakovinou setká buď přímo, nebo má ve svém okolí někoho blízkého, kdo s tímto onemocněním bojuje.

Díky novým lékům, přístrojům i léčebným metodám už dnes naštěstí tato diagnóza neznamená rozsudek smrti, tak jako tomu bylo ještě před dvaceti lety. „Lékaři se všemožně snaží nejen zachránit, ale i zkvalitnit život onkologických pacientů,“ říká docentka Laura Janáčková z oddělení somatopsychiky Sexuologického ústavu v Praze, „ale ne vždycky mají čas se zajímat i o duši.“ Právě psychika přitom dokáže podle řady vědeckých studií zásadně ovlivnit vývoj onkologického onemocnění.

Pět fází smutku

Na psychické strádání onkologických pacientů upozornila už před čtyřiceti lety americká psycholožka Elisabeth Kübler-Rossová. Jako první vytvořila model pěti fází smutku či pěti fází umírání, kterými tito nemocní procházejí. Na samotném počátku podle její teorie nemoc popírají, poté se dostavují hněv spolu s agresí, smlouvání, deprese a smíření.
V80. letech minulého století se psychoonkologií začali ve větší míře zabývat také evropští odborníci, kteří tento model dále rozvíjeli. Dodnes má mezi odborníky řadu zastánců, ale i kritiků, kteří poukazují na to, že ne všichni lidé reagují na onkologickou nemoc podle předem stanoveného pětistupňového modelu.

PSALI JSME:

Jasno neudělala ani rozsáhlá studie, která v letech 2000 až 2003 probíhala na Yaleově univerzitě. Některé výsledky svědčily pro, jiné zase proti teorii psycholožky Kübler-Rossové. „U nás s touto teorií stále pracujeme, snažíme se pacientovi vysvětlovat, co ho v jednotlivých fázích nemoci čeká,“ uvádí docentka Janáčková, mimo jiné autorka první české knihy zaměřené právě na psychoonkologii. „Ve srovnání se světem jsme v tomto oboru trošku zaostali, ale snažíme se to teď dohánět.“

Ve vyspělých státech Evropy, Ameriky a Asie bývá pravidlem, že se v onkologických centrech a na klinikách starají o pacienty, jejich blízké, ale i o ošetřující personál celé týmy odborníků. Zpravidla k nim vedle lékařů patří i psychiatři, kliničtí psychologové a terapeuti. Pracují přímo na klinice a věnují se onkologickým pacientům od začátku léčby až po vyléčení nebo úmrtí. Provázejí je v ambulantní péči, řeší jejich krizové situace po telefonu nebo Skypu. Tyto týmy fungují také jako stážistická a odborná výuková pracoviště pro nové adepty psychoonkologie.

„V týmu se jistě také lépe vědecky zkoumá, odbornou práci s pacienty si jeho členové mohou rozdělit, diskutovat o pacientech a tím se stále zlepšovat v pomoci nemocným,“ míní Libuše Kalvodová, předsedkyně psychoonkologické sekce České onkologické společnosti. Jediným pracovištěm, kde obdobně pracuje tým klinických psycholožek, je ale u nás zatím pouze Masarykův onkologický ústav v Brně a obě dětská onkologická centra v Brně a v pražském Motole.

Přístup ke kvalitní psychologické péči by však podle jejích slov měli mít pacienti ve všech 13 stávajících českých komplexních onkologických centrech. Jednoznačně by uvítala, kdyby v každém z těchto center mohl být klinický psycholog součástí ošetřovatelského týmu, ač tomu současný vývoj zatím příliš nenasvědčuje.

Za více než osm let, kdy psychoonkologická sekce situaci v oboru sleduje, se počet těchto specialistů zvýšil pouze nepatrně. Podle názoru Laury Janáčkové to může souviset s tím, že psychická péče o onkologické pacienty je u nás stále podceňována.
V současné době u nás pracuje v 13 onkologických centrech celkem 14 psychologů, z toho jen sedm na plný úvazek. Pro srovnání: v Rakousku je v současnosti 500 registrovaných psychoonkologů, v Německu 300.

Navíc u nás doposud neexistuje specializovaný obor psychoonkologie, který by systematicky vychovával klinické psychology zaměřené přímo na práci s lidmi, kteří onemocněli rakovinou. Zájemci o tuto práci si mohou doplňovat znalosti nanejvýš na různých mezinárodních kongresech a sympoziích.

Sex jako tabu?

Práce psychoonkologa je přitom v mnohém specifická. Už proto, že se denně setkává s pacienty, kteří jsou na tom psychicky velmi špatně. „Na rozdíl od kolegů na psychiatriích nemají mnoho zážitků s prospívajícími pacienty,“ uvádí Libuše Kalvodová. „Navíc rakovina si nese v sobě trvale stigma, nálepku nejhorší choroby, která končí vždycky špatně.“

Pokud je psycholog mezi svými pacienty každý den, pak je podle ní schopen rychle reagovat na krizové situace, do kterých se nemocní dostávají. Může s nimi lépe řešit jejich osobní, rodinné a vztahové problémy a také leccos z toho, co je i mezi zdravotníky doposud považováno za tabu.

Když například nedávno Laura Janáčková chtěla, aby ošetřující lékař předepsal jednomu z jejích onkologických pacientů přípravek na podporu erekce, tvářil se velmi udiveně. Přitom podle jejího názoru právě problémy v sexu mohou dost často nepříznivě poznamenat i partnerské vztahy.

Rakovina leckdy zasáhne pacienty za plného života a obrátí jim ho naruby. Najednou nezvládají běžné činnosti a o svých nových starostech nedokážou leckdy komunikovat ani se svými nejbližšími. Během léčby přicházejí nejen o vlasy, ale třeba i o prso nebo část střeva. „Cítí se stigmatizováni. Stydí se za to, jak vypadají, i za svou nemoc, což je ještě víc izoluje od okolí,“ konstatuje Laura Janáčková. „K tomu navíc přistupuje strach z utrpení, samoty, smrti a opuštění.“

Chybí i sebevědomí

To, že tyto obavy nejsou bezdůvodné, potvrdil i speciální Projekt 35, který připravila skupina odborníků z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze pro skupinu mladých žen ve věku do 35 let, které onemocněly rakovinou prsu. Ukázalo se, že více než třetina z 800 sledovaných pacientek přišla během léčby o partnera.

S manželem se rozvádí i 39letá Linda, které lékaři před pěti lety zjistili rakovinu prsu. V době, kdy onemocněla, neměla tušení, že existuje psychologická pomoc zaměřená na onkologické pacienty. Teď už ale osm měsíců dochází na pravidelná setkání do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

ČTĚTE TAKÉ:

„Hlavním tématem, které jsme řešily v uplynulých měsících, byla práce na zvýšení sebevědomí související s pocitem ztráty ženskosti vlivem rakoviny a její léčby,“ uvádí docentka Janáčková. „V této souvislosti jsem využila novou, původní metodu, díky které máme nyní před sebou krásnou, usměvavou a sebejistou ženu.“

Linda podle jejích slov překonává i svá původní očekávání a pomalu nachází sílu začít nový život, vytvářet nová přátelství a nakonec i doufat v nového životního partnera. „Psychologická pomoc mi velmi pomohla vyrovnat se nejen se svou nemocí, ale i s onkologickým onemocněnímmojí maminky,“ říká pacientka. Jen škoda, že se u nás podobné pomoci zatím zdaleka nedočkají všichni onkologicky nemocní pacienti.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!