Nedávno jsem udělal chybu – doprovázel jsem manželku na nákupech. Z nějakého záhadného důvodu potřebovala nové oblečení, ačkoli to staré přetéká i do mé skříně.
Ač je moje žena jinak bystrá a inteligentní bytost, patří mezi fashion victims neboli oběti módy. Přesně ví, co je trendy, a rozhodně by ven nevyšla v něčem, co je podle ní stylově mimo. O to víc mě vyděsilo, když ke mně v jednom obchodu přišla s elasťáky v ruce. Ne, nevymýšlím si: třímala několik barevných variant symbolu odporných 80. let.
Jedny byly dokonce se vzorem hadí kůže, jejíchž šupinky se podezřele leskly. Musel jsem zasáhnout a jako správný macho jsem ženu odvlekl z obchodu a rezolutně jí zakázal něco tak ohavného nosit.
A to i přesto, že je mi jinak zcela fuk, co má na sobě, a toleruji i poněkud výstřední sbírku kabelek připomínajících svou velikostí lodní kufr nebo stále se rozrůstající botník plný bot, které vypadají všechny stejně a liší se jen datem nákupu. Dokonce jsem vzal na milost i značně otrhané a špinavé džíny za nehorázné peníze. Ale zpět k elasťákům.
Móda, která nesluší nikomu
Rozhodl jsem se, že tomuto módnímu paskvilu přijdu na kloub. Koneckonců kdo jiný by měl hájit krásu a čest žen než my styloví barbaři.
Elasťáky neboli v dnešní mluvě legíny dominují všem podzimním kolekcím módních řetězců. Ať vkročíte kamkoli, objevíte toho zpropadeného křížence mezi kalhotami a podvlíkačkami.
Důvod je prostý: nejšílenější období módy, 80. léta, se vrátilo v plné síle. Stačí se podívat na Ivetku Bartošovou v dobách její největší slávy a máte skvělou inspiraci pro letošní styl. Zpátky jsou saka s vycpávkami na ramenou, zběsilé kombinace barev, obrovské geometrické vzory, mrkváče, a dokonce i plesnivé džíny. Bižuterii kraluje plast. Klasická céčka (pro mladší ročníky: kousek plastu, po kterém se šílelo) jsem zatím nikde neobjevil, ale věřím, že se brzy ukážou.
Nabídka elasťáků je víc než pestrá. Konzervativní dámy si mohou vybrat jednobarevné a bavlněné – dominuje pochopitelně černá, doplněná o námořnickou modř, bílou a fialovou. Té je letos vůbec všude hodně. Téměř nikomu nesluší a vypadá divně, ale je in, takže jen čekám, kdy si má žena koupí něco v barvě geneticky modifikovaných fialek šlehnutých růžovými muškáty.
Je libo zebru, leoparda, nebo hada?
Jenže tvůrcům módních trendů jednobarevné – a ještě jakžtakž přijatelné – kousky nestačily. Museli přijít s něčím mnohem horším: zvířecími vzory.
Vaše drahá polovička může mít nohy potištěné jako zebra, leopard, tygr, had nebo krokodýl. Potisky z říše plazů mohou být dokonce v 3D úpravě a simulovat šupiny kůže. Dají se nalézt i variace na koženku či kůži (nejlépe v lesklé úpravě). Pozor, nepopisuji tu zboží sexshopu v nějaké zapadlé uličce, ale nabídku obchodů na hlavních nákupních třídách.
Za obzvlášť trendy lze považovat elasťáky tvářící se jako džíny v plesnivé úpravě. Takže pokud máte někde na půdě plesnivý kus oděvu, trošku ho očistěte a vyrazte hrdě do ulic.
A pokud si osmdesátá léta nepamatujete a nevíte, co to plísňáky jsou, tak se podívejte do luxusních časopisů na křídovém papíře. Tam tyhle kousky objevíte za nekřesťanské peníze. Doma se však dají vyrobit za mnohem nižší cenu. Kupte si čisticí prostředky obsahující chlór a přidejte je do praní. Efekt bude přibližně stejně hrozný jako u značek za tisíce.
V obchodech jsem našel i elasťáky fosforeskujících barev – růžové, zelené a žluté, s odstrašujícím potiskem hvězd, čar nebo jiných geometrických vzorů. Vybere si každý. Jen čekám, kdy na mě mezi regály vyskočí Michal David a bude chtít žít nonstop!
Elasťáky pochopitelně nemůžete nosit jen tak. Ne že by mi vadila představa žen a dívek promenujících se po ulicích jen v tomto kousku oděvu, ale jaksi by jim byla zima, a navíc by to u některých vypadalo divně. Elasťáky jsou totiž vhodné jen pro superštíhlé tyčky, tedy asi dvanáctileté děti bez náznaku puberty. Cokoli ženštějšího než párátko vypadá v elasťácích odporně a tlustě. Takže nosíte-li větší velikost než 34 čili XS, elasťáky pro vás nejsou to pravé, a to i přesto, že vás homosexuální stylisté v módních časopisech přesvědčují o opaku.
Tunika neboli kus hadru na zakrytí špeků
Jediný vhodný způsob, jak nosit elasťáky, nejste-li zrovna vychrtlina vychrtlá, je obléci si k nim obrovskou tuniku, tedy kus hadru zakrývajícího úplně vše. Jen tak se totiž dají zakrýt boky a zadek, které elasťáky nemilosrdně odhalují. Jenže to má háček.
Většina žen v tunikách vypadá jako těhotná, i když v břiše má jen oběd. Tuniky – a zvláště pak ty, co se od prsů dolů rozšiřují – totiž likvidují linii ženské postavy. Ženský pas v nich přestává existovat. V kombinaci s elasťáky jde o smrtící kombinaci, jejímž výsledkem je chodící stan.
Milé ženy a dívky, jakožto módní laik, ale chlap, co se rád podívá na pěkně vytvarované tělo, k vám mám jednu prosbu. Naprosto chápu vaši nutkavou potřebu být in, ale prosím, nesnažte se tak vypadat, když se chcete setkat s námi, průměrnými muži. Nedokážeme ocenit kouzlo elasťáků, připadají nám úchylné.
A hlavně, nesnažte se kvůli této odpornosti, která nebude mít na módním nebi dlouhé trvání (aspoň já v to doufám), hubnout. Kostlivé tyčky normální chlapy nevzrušují. Já nejsem výjimka.
