Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Replika Turingovy bomby

Magazín

  17:18
LONDÝN/PRAHA - Deset let trvalo šedesáti dobrovolníkům - počítačovým expertům a inženýrům - znovu postavit repliku Turingovy bomby.

Turingův přístroj.

Tajný dešifrovací přístroj, pomocí kterého spojenci rozlamovali do té doby nerozluštitelný nacistický kód Enigma, zvrátil vývoj druhé světové války a podle odborníků ji zkrátil nejméně o dva roky, napsala agentura Reuters.

Britský ministerský předseda Winston Churchill ale na konci války nařídil všech 210 přístrojů i jejich nákresy zničit, „aby se svět nedozvěděl, jak úspěšní jsou Britové v lámání kódů“.

Od středy je plně funkční replika Turingovy bomby vystavena na zámku Bletchley Park nedaleko Cambridge. Za války tu v přísně utajeném programu pracovalo na luštění kódů nepřítele 10 000 lidí. Po šedesáti letech se nadšencům podařilo bombu znovu sestrojit podle hrstky dochovaných nákresů jejích jednotlivých částí. Výroba vyžadovala důvtip hodný vynálezců. Testy nakonec prokázaly, že replika opravdu dokáže dešifrovat skutečné německé válečné kódy.

Veteráni a nadšení amatérští konstruktéři se sjeli do Bletchley Park na slavnostní spuštění přístroje. Když se místností rozezněl zvuk připomínající klapot tisíců pletacích jehlic, jen těžko skrývali dojetí. „Je to úžasná mašina a byla to fakt zábava,“ řekl Paul Kellar, který vyrobil mnoho součástek, britskému deníku The Guardian. „(Ten přístroj) luštil německé šifry rychleji, než to dokázali sami Němci,“ dodává Kellar.

Podle Simona Greenishe z Bletchley je sestrojení repliky Turingovy bomby úžasným úspěchem. „Pokud byste hledali přístroj, který měl největší vliv na historii Británie, byla by to právě ona a spitfire (první celokovový stíhací letoun vyráběný v Británii, pozn. red.). Tak důležitá byla,“ říká Greenish.

Tajná mise
Osmdesátiletá Ruth Bourneová vzpomíná, jak ve svých sedmnácti letech nastoupila jako operátorka do Bletchley Park. Od začátku roku 1944 až do konce války pracovala osm hodin denně, sedm dnů v týdnu. „Cítili jsme, že jsem opravdu užiteční, když jsme dešifrovali německé kódy,“ říká Bourneová.

Žádný z deseti tisíc zaměstnanců se však nemohl s tím, co dělá, pochlubit ani svým nejbližším. Vše, co se dělo v Bletchley Park, podléhalo přísnému utajení. Samotná existence Stanice X, jak se tajné základně říkalo, byla přiznána až v 70. letech. Až tehdy se mohla paní Bourneová svěřit své rodině, že i ona se podílela na Hitlerově pádu.

„Řekla jsem svému manželovi: Za války jsem luštila německé šifry. A on na to: Skutečně? a to bylo všechno.“ Ale děti a vnoučata jsou na ni pyšné. „Na přístroj se přišli podívat - myslím ale, že ve srovnání s dnešními počítači jim nepřipadal moc ohromující.“

Ani rodiče vynálezce přístroje Alana Turinga se nesměli dozvědět, na čem se podílí. Netušili, že pracuje jako kryptoanalytik, natož aby věděli, že je v tomto oboru nejlepší v Británii. Jeho bomby představovaly průlom v kryptografii. Nežil ale tak dlouho, aby se dočkal jakéhokoliv veřejného uznání.

Autoři: