31. března 2015 6:09 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Rodit klasicky, nebo císařským
řezem? Způsob ovlivní vývoj dítěte

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Těhotná - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Těhotná - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
V posledních letech přibývá žen, které si přejí rodit císařským řezem, přestože to jejich zdravotní stav nevyžaduje. Co znamená zvolený způsob porodu pro zdraví dítěte i matky?

Čeští i zahraniční porodníci stále častěji diskutují o tom, proč v poslední době tolik přibývá císařských řezů. V České republice rodí v současnosti operativně asi 30 procent matek, například vBrazílii je počet těchto rodiček dvojnásobný.

„Proč tomu tak je, dokážeme vysvětlit jen částečně,“ konstatuje profesor Pavel Calda z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze U Apolináře. „Může to souviset s tím, že císařský řez se dá lépe naplánovat než přirozený porod, a je tak pro některé porodníky i rodičky pohodlnější,“ říká.

Hodně se ovšem mluví nejen o narůstajícím počtu císařských řezů, ale i o rizicích, která s nimi souvisejí. Zajímavý výzkum nedávno dokončili vědci z České zemědělské univerzity v Praze ve spolupráci s lékaři z pražské Fakultní nemocnice v Motole.

„Zjistili jsme, že způsob porodu má zásadní vliv na složení střevní mikroflóry v raném dětství,“ říká profesor Vojtěch Rada z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. „Počty bifidobakterií se významně liší u dětí narozených císařským řezem a vaginálně narozených,“ podotýká Vojtěch Rada.

Právě při porodu začínají totiž podle jeho slov mikroorganismy osídlovat trávicí trakt novorozence a hrají tak důležitou roli při vývoji a stimulaci jeho imunitního systému. Zdraví prospěšné bifidobakterie tvoří u dětí narozených vaginálně 90 procent bakteriální populace, zatímco u kojenců narozených císařským řezem se stávají dominantními bakterie E. coli, Clostridium a gramnegativní bakterie. Omezené množství bifidobakterií může potom pro kojence představovat různé zdravotní komplikace.

Zároveň ale vědecký tým prokázal, že pokud děti narozené císařským řezem ve svém trávicím traktu bifidobakterie mají, stávají se u nich také dominantní bakteriální populací, podobně jako u dětí vaginálně narozených.

Opakované operace jsou riskantnější

Objevují se i domněnky, že operační porod může negativně ovlivnit nejen vývoj imunitního systému, ale i stresové reakce dítěte. Studií na toto téma je celá řada, spolehlivé důkazy však zatím k dispozici nejsou „Byly doby, kdy císařský řez patřil k nebezpečným zákrokům spojeným s mnoha možnými komplikacemi,“ vzpomíná profesor Calda. „V současné době však má plánovaný císařský řez zhruba stejná rizika jako spontánní porod,“ dodává.

Poměrně bezpečný je však podle jeho názoru pouze první operační porod, opakované zákroky však už s sebou nesou zvýšená rizika. Vajíčko se totiž v takovém případě někdy uhnízdí v místě jizvy, v některých případech dochází i k vrůstání placenty v místě řezu.

Taková situace může pak skončit katastrofou – ať už v průběhu těhotenství, či během porodu. S přibývajícím počtem porodů vedených císařským řezem roste i riziko prasknutí jizvy v průběhu těhotenství, poranění močového měchýře či cév během operace. 

I klasický porod může mít úskalí

Profesor Calda dává sice přednost vaginálním porodům, ale ne za každou cenu. Pokud si žena přeje mít víc než jedno dítě, pak by se měla podle jeho slov orientovat spíše na spontánní porod. Jestliže je jí už ale více než 35 let a chce mít pouze jednoho potomka, pak není třeba za každou cenu císařský řez odmítat. Mimo jiné i proto, že také klasický porod můžemít v některých případech svá úskalí.

Odborníci z Ústavu pro péči omatku a dítě 3. LF UK Praha sledovali souvislosti mezi porodem a poruchami ženského pánevního dna v dlouhodobé studii, jejíž první výsledky nedávno představili. Sledovali v ní funkční a morfologické změny pánevního dna po prvním vaginálním porodu.

Těhotná žena (ilustrační foto)

„O tom, že spontánní porod znamená extrémní zatížení pánevního dna, víme už mnoho desítek let,“ uvádí ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě 3. LF UK Praha docent Jaroslav Feyereisl. „Nyní máme ale k dispozici řadu nových diagnostických, funkčních a morfologických metod.“ S jejich pomocí mohou experti spolehlivěji dokumentovat změny na pánevním dnu, k nimž dochází v souvislosti s porodem.

Odborníci z urogynekologického centra zmíněného ústavu sledovali v letech 2011 až 2013 celkem 1400 žen, které zvali na kontrolu nejen po skončení šestinedělí, ale i po půl roce a roce po porodu.

„Častější poškození pánevního dna i výskyt stresové inkontinence jsme po roce zaznamenali zejména u rodiček po vaginálním porodu, jimž bylo více než 35 let,“ uvádí docent Ladislav Krofta z Ústavu pro péči o matku a dítě 3. LF UK Praha. „Zatímco u rodiček po císařském řezu nebylo žádné poškození pánevního dna patrné.“ Momentálně se zdejší lékaři zaměřují na to, jak se budou zmíněné problémy vyvíjet u sledovaných žen po druhém vaginálním porodu.

Volila bych stejně

Jednou z žen, která se studie zúčastnila, je i paní Andrea. Potíže s inkontinencí neboli nechtěným únikem moči začala mít už po prvním spontánním porodu. „Do té doby jsem si myslela, že podobné problémy jsou spojené s přechodem,“ přiznává.

Na urogynekologii jí tehdy doporučili léčbu cvičením a elektrostimulační kúru, která měla stimulovat svalstvo pánevního dna. Výsledky však nebyly uspokojivé, proto jí lékaři navrhli chirurgický zákrok. V té době však už byla podruhé těhotná, a tak operaci odložila. V posledních týdnech těhotenství však došlo k ještě výraznějšímu poklesu pánevního dna a mírnému zhoršení problémů s inkontinencí.

Dnes už má Andrea druhý porod za sebou, začala opět cvičit speciální cviky na posílení pánevního dna a absolvovala i elektrostimulační kúru. Na radu lékařů se přestala věnovat sportovním aktivitám, které ji dřív bavily – běhu, fitnessu a tenisu.

Dodržovat ale úplně všechna opatření se jí ani přes veškerou snahu vždycky nedaří. Jen těžko může například při dvou malých dětech dbát na to, aby nezvedala těžké předměty a vyhýbala se delším procházkám. Kvůli svým obtížím si leckdy rozmýšlí například i návštěvu divadla.

Přesto přese všechno je paní Andrea přesvědčená o tom, že pokud by se mohla znovu rozhodovat, volila by opět spontánní porod. „Před časem jsem se podobně jako vy ptal žen, které měly po vaginálním porodu problémy se stresovou inkontinencí, jestli by chtěly znovu rodit přirozeným způsobem, pokud by věděly, co bude následovat,“ říká docent Ladislav Krofta. „Z deseti žen jen asi dvě nebo tři zvažovaly císařský řez, záleželo pochopitelně na míře obtíží.“

Ivana Matyášová, autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz