"Nejsou problémy, které by nešlo vyřešit, existují jen ty, které je těžké vyřešit," řekl geniální matematik ve čtvrtečním rozhovoru. Výňatky z něj otiskl deník Komsomolskaja Pravda.
Samotářsky žijící vědec při něm vzpomínal na dobu studií. Jeho třída na gymnáziu se prý nikdy nesetkala s "neřešitelným" problémem, dostávala však záludné hádanky. Vědec tak měl najít vysvětlení jednoho z biblických příběhů, při kterém Kristus chodil po vodě.
"Měl jsem vypočítat rychlost, kterou jde, aby neklesl," vysvětlil podle agentury AFP. Na otázku, zda se mu podařilo příklad vyřešit, řekl: "Pokud dnes legenda stále existuje, znamená to, že jsem se nemýlil." Cvičit abstraktní uvažování je podle něj důležité. "Dítě se učí od narození. Když člověk může trénovat paže a nohy, proč by nemohl trénovat mozek?" říká vědec, který patří mezi nejchytřejší lidi světa.
Poincarého domněnka, kterou vyřešil, byla jednou ze sedmi největších matematických hádanek. Matematici si nad ní lámali hlavu více než sto let.
Americký matematický institut Clay Mathematics Institute Perelmanovi za její vyřešení nabídl milion dolarů. Ruský vědec však cenu opakovaně odmítl přijmout. "Prázdno je všude a dá se spočítat, což nám dává velkou příležitost...vím, jak ovládat vesmír. Proč bych se měl hnát za milionem?" citoval dnes z rozhovoru anglický web ruské agentury RIA novosti.
Matematik žije se svou matkou ve skromném bytě v Petrohradu, kde působí v matematickém ústavu. Matematickou hádanku vyřešil již v roce 2002. V roce 2006 byl za svůj výkon, který ani po čtyřech letech nedokázal nikdo zpochybnit, odměněn prestižní Fieldsovou medailí, matematickou obdobou Nobelovy ceny. Cenu tehdy odmítl.
Poincarého domněnka byla pojmenována podle francouzského matematika Henriho Poincarého, který na konci 19. století položil základy topologie, matematického oboru, který se zabývá vlastnostmi prostoru. V roce 1904 Poincaré v jednom ze svých článků formuloval i slavné tvrzení o charakterizaci trojrozměrných sfér.
Vycházel přitom z tvrzení, podle kterého u souvislé dvourozměrné neohraničené plochy platí, že pokud lze každou smyčku na jejím povrchu bez přerušení zmenšit na bod, potom má plocha topologicky stejné vlastnosti jako koule. Poincaré se domníval, že totéž platí pro trojrozměrné plochy, a Perelman jeho domněnku dokázal.
