Děti sice až do dospělosti musejí být sledovány specialisty - logopedy, stomatology i odborníky na rovnání chrupu. Většina jich však vstupuje do života bez jakéhokoliv viditelného postižení, řekla novinářům Jitka Vokurková z Fakultní nemocnice Brno.

Rozštěpy patra i rtů patří ke genetickým vadám. Postižení postihuje jedno dítě ze 600. V 73 procentech případů jde o chlapce. Podle Vokurkové polovina rodičů díky prenatální diagnostice ví, že se jim takto postižené dítě narodí. Specialisté se proto podle ní snaží školit gynekology, aby vadu ještě před narozením odhalili u většího podílu dětí. "Je pro rodiče špatně, když to neví dopředu," uvedla Vokurková.

Moderní medicína však podle ní naopak umožňuje mít dítě beze strachu i těm rodičům, kteří například jednoho potomka s rozštěpovou vadou mají. Vokurková mluvila o případu novorozeného děvčátka, které operovala pátý den po narození. "Dnes je jí 14 dnů, vytáhli jsme stehy a je to v podstatě zdravá holčička," uvedla.

Rozštěpy mohou postihnout horní ret, horní patro nebo měkké tkáně v zadní části úst. Děti s těmito defekty mají problémy s kousáním, žvýkáním a mluvením. Trpí často ušními infekcemi, které mohou vést až ke ztrátě sluchu. Nezřídka se vyskytují i problémy se zuby. Potížím se lékaři snaží předcházet brzkou operací nebo sérií operací.

U pětiny dětí narozených s rozštěpem patra už vadu měli jejich rodiče, u další pětiny se objevila v širším příbuzenstvu. Dalších 60 procent takto postižených se však narodí rodičům, kteří s v příbuzenstvu s rozštěpem nikdy nesetkali. "Říkám jim, nemůžete si nic vyčítat," uvedla Vokurková.