„Poslední přání je svaté,“ slíbila ruská diplomacie podle agentury TASS a dodala, že kočka slyšící na jméno Marusja, zdrobněle Masja sdílela s Radziwinowiczem moskevský příbytek od roku 2009 - „a jistě plánovala, že se jednoho krásného dne stane paní Marusjou - ach ty důvěřivé ruské kočičky!“ Avšak z novinářových reportáží prý bylo zřejmé, že kočička „nebyla chvilkovým rozmarem, ale novinářovou múzou“ a „bojovou družkou“.
„Neboj se, Masjo, my tě neopustíme, ale postaráme se o tebe, vždyť jsme to Waclawovi slíbili,“ ujistilo ruské ministerstvo.
„Rusové milují chuligány“
Gazeta Wyborcza před týdnem otiskla Radziwinowiczovu črtu o toulavé kočce, která se nějakým zázrakem dostala do útrob vitríny s rybími lahůdkami v letištní restauraci ve Vladivostoku, kde spořádala humry za desetitisíce rublů, zatímco si ji pobavení cestující natáčeli na mobilní telefony.
Vzápětí komunisté z Petrohradu nabídli kočce coby novodobému Robinu Hoodovi vstoupit do jejich řad. „Rusové totiž chuligány milují, samozřejmě dokud nedostanou do zubů,“ poznamenal novinář a kočku varoval před přehnanou důvěřivostí, vždyť Rusové mají i průpovídku o „polévce z kočky“ jako posledním kroku v těžkých časech.
Mluvčí ruské diplomacie ještě v pátek připustila, že odebrání akreditace Radziwinowiczovi a vykázání ze země nijak nesouviselo s prací zpravodaje polského listu, ale bylo „symetrickou“ odvetou za podobný postup polských úřadů vůči ruskému žurnalistovi Leonidu Sviridovovi. Ten ale podle Varšavy nepřišel o akreditaci kvůli své novinářské práci, ale na žádost kontrarozvědky, která ruského žurnalistu podezírala ze špionáže. Sviridov ještě dříve, na jaře 2006, přišel o akreditaci v Česku.